Dřívější vedení Dobříše plánovalo pro bývalé kino formu Městského domu. To ale podle starosty Vacka vůbec není nutné. „Pro budovu kina plánujeme další využití zejména pro potřeby kultury. Už jsem jednal po telefonu s firmou, která vyhrála architektonickou soutěž. Podle mého názoru není potřeba stavět Městský dům v původních dimenzích, ale spíš zařízení, které by sloužilo kultuře, sportu, zájmové činnosti obecně. Budeme k tomu chtít rozvést veřejnou diskuzi," plánuje starosta.

Zajímavá je historie budovy dobříšského kina z pohledu Stanislava Vacka. „Budova kina pochází z 50. let minulého století a architektonicky byla začleněna mezi dvoupodlažní bytové domy vystavěné v několika etapách v jeho okolí. Kino bylo v provozu až do období pod vedením radnice ODS. I když už kino přestalo provozovat město prostřednictvím Městského kulturního střediska Dobříš (do jehož správy dočasně spadalo koncem minulého století), bylo stále v provozu, prostřednictvím nájemní smlouvy. Promítalo se několikrát týdně. Úroveň technického vybavení kina však nebyla valná. Veškeré zařízení potřebné pro provoz kina patřilo městu. Předposlední nájemce, Josef Veselý, v něm provedl zdařilou rekonstrukci prostor přilehlých k hlavnímu sálu, kde provozoval hojně navštěvovanou restauraci. Na základě přísně stanovených podmínek nájemní smlouvy sám provozoval kino, zajišťoval běžnou údržbu budovy a hlavně platil městu nájemné. Toto nájemné se do péče o budovu nikdy nevrátilo a požadoval-li nájemce jakýkoliv podíl města na financování údržby nad rámec údržby běžné, nebylo mu ze strany vedení města nikdy vyhověno. To se projevovalo hlavně v chátrání pláště budovy (střecha, okapy, fasáda a další). Město nájemci nájem nakonec vypovědělo s vidinou vybudování tzv. Městského domu, na jehož studii byla vypsána architektonická soutěž. Studie předpokládala vybudování velkolepého centra pro knihovnu, klubovou činnost, vzdělávání a volnočasové aktivity. Tento záměr však nebyl doveden ani do stádia projektu pro stavební povolení a vedení města nikdy nepodalo žádnou žádost o dotaci ze strukturálních fondů EU ani z národních zdrojů," připomíná starosta.

Opuštěné kino se postupně stalo místem pro přebývání různých pochybných existencí. Uvnitř nedostatečně zabezpečené budovy a v jejím blízkém okolí se často nacházely injekční jehly, hromadily se různé odpadky a budovu postupně prorostla plíseň.

„Jediným chvályhodným počinem bývalého vedení radnice bylo vyhovění žádosti klubu mládeže Biják, který zcela nevyužívanou budovu v centru města alespoň částečně naplnil smysluplnou činností. Vrcholem bezradnosti města byl ukvapeně připravený návrh na prodej budovy kina se všemi přilehlými pozemky předem vybranému zájemci (se kterým kromě pana starosty nikdo jiný nejednal) za směšnou cenu 2 milionů korun. Po důrazné kritice z našich opozičních hrdel byl návrh nakonec stažen z programu a stav kina zůstal i nadále takový, jaký je," uzavírá starosta Vacek.