V rámci Dne architektury povede Martina Saňková výpravu, která projde nejzajímavější architektonická místa Příbrami. Deník se jí zeptal nejen na to, jak bude odpoledne vypadat, ale také co říká na architektonické úpravy v Příbrami.

Pokolikáté se koná Den architektury? A má Příbram tento rok svoji premiéru?

Den architektury se koná v předvečer Mezinárodního dne architektury. Ten každoročně připadá na první říjnové pondělí. Je vyhlašován Mezinárodním svazem architektů. V Čechách je tento den letos poprvé, všechna města uvedená v programu mají svou premiéru.

Jaký máte vztah k Příbrami?

V Příbrami jsem se narodila, krátkou dobu žila a dnes se sem velmi často vracím. Bydlí zde totiž většina mé rodiny.

Co říkáte na architektonické úpravy na náměstí 17. listopadu i TGM?

Architektonické úpravy nejen těchto veřejných ploch ve městě znám. Je určitě dobře, že se veřejné prostory mění, opravují a obnovují. Co mě ale mrzí a vidím jako velké mínus, je skutečnost, že většina velkých architektonických počinů ve městě se uskutečňuje bez vyhlášení veřejné architektonické soutěže. Městský architekt je velmi důležitá funkce, ale když město nevyhlásí soutěž, přichází o velké množství možností, nových nápadů a inspirací, o kterých neví a netuší a ztrácí tak možnost získat místo jedné studie studií několik a z nich pak vybrat tu opravdu nejlepší.

Byl podle vás proveden v Příbrami nějaký necitlivý architektonický zásah?

V Příbrami, jak všichni víme, proběhlo v minulosti - a hlavně v té nedávné, mnoho asanací. Ty mě - a určitě nebudu sama - velmi mrzí. Město bylo poté zahlceno množstvím jednotvárných bytových domů a to myslím objekty vzniklé hlavně v 70. a 80. letech. To pokračovalo dále do současnosti pohlcováním krajiny množstvím halových obchodních staveb, které by bylo možné včlenit do stávajících objektů uvnitř města. Stejně tak se nyní rozlézá do krajiny zástavba individuálními rodinnými domy.
Myslím, že je důležité zaměřit se právě na centra měst, veřejné prostory, náměstí, ulice, parky, nábřeží a další. Je důležité posílení jejich středu a pak teprve rozpínání se. Ale rozpínání by rozhodně mělo mít určité hranice.

Jaký je plán cesty na sobotu?

Vyjdeme ve 14 hodin z náměstí Arnošta z Pardubic, nejprve obejdeme starou Příbram, nevynecháme ani hodnotné příbramské památky - několik staveb barokních, budovy novorenesančních a secesních architektů Ullmana, Munzbergera, Ešky, Krásného. Ze staré Příbrami půjdeme na Březové Hory. Jako spojovací prvek nám poslouží objekt Autobusového nádraží, jehož rekonstrukci provedl ateliér HMA - a které získalo Čestné uznání v kategorii novostavba v soutěži Grand Prix architektů 2010 – Národní cena za architekturu. Na Březových Horách se budeme věnovat funkcionalismu a dostaneme se do interiéru jediného kostela z 20. století v Příbrami. Procházku zakončíme na březohorském sídlišti v budově kulturního domu od architekta Václava Hilského.

Co se účastníci dozvědí a na co se hlavně mohou těšit?

Strávíme odpoledne neobvyklým způsobem a to znovuobjevováním svého města. Ráda bych upozornila na zajímavé objekty a místa, která dodnes vynikají svou architekturou, nebo využitím, a nebo naopak, místa která by si zasloužila pozornosti více.

Kterou stavbu nebo místo máte v Příbrami nejraději?

Velmi na mě působí veškeré technické stavby. Ať už zrekonstruované montánní příbramské památky, tak i ostatní zachovalé historické stavby v průmyslových areálech. Většinu mých oblíbených míst navštívíme 2. října a proto bych nerada prozrazovala úplně vše.