„Je to pro nás velice cenný poznatek. K objevu došlo vlastně náhodou v souvislosti s opravami prováděnými kvůli vlhkosti a stáří stěn,“ komentuje překvapivý nález ředitel Hornického muzea Josef Velfl.

O lepší čitelnost záznamů a získání co největšího množství informací z vzácné desky se stará restaurátor Antonín Švec podle jehož slov by deska měla být k vidění pro veřejnost už tento víkend v rámci 22. historické hornické Prokopské poutě. „S největší pravděpodobností se jedná o výrobek Komárovských železáren, jelikož tyto železárny v tehdejší době zásobovaly celou oblast Podbrdska,“ dodává Velfl.

Šachetní budova dolu císaře Františka Josefa, tedy dnešního Ševčinského dolu byla postavena v roce 1879 a podle analýzy Hornického muzea byla deska nainstalována právě v tomto období.

„Zjistili jsme, že text bílou barvou, který je na první pohled z cedule čitelný není jediný a že se do toho předtím dvakrát psalo. To je samozřejmě logické, protože bylo potřeba údaje o prohlubování dolu inovovat. To se ovšem téměř nedá datovat, jelikož písmena jsou zakryta těmi bílými a jsou čitelná velmi špatně, spíše vůbec,“ komentuje průběh restaurování objevu ředitel Velfl.

Zaražení a počátek ražby se datuje na rok 1813. Od této doby probíhala ražba na dnešní poměry velmi pomalu. To se změnilo po 66 letech, dokdy byla vyražena dvě patra. „Zásadní věc je, že ta patra a ty hloubky narůstaly v momentě, kdy se postavila moderní šachetní budova a vedle strojovna s parním strojem. Jakmile měli horníci k dispozici parní stroj, bylo možné zásadním způsobem zvýšit těžbu a rychlost hloubení jámy,“ dodává Velfl k poznatkům ze záznamů na nově objevené desce.

Lukáš Klabal