Děti šly lesní cestou a potkávaly různé pohádkové bytosti. Nejprve smutnou berušku, kterou polekal projíždějící kočár s princeznou. To děti nemohly nechat jen tak, berušku musely za každou cenu rozveselit. To se jim povedlo snadno, zazpívaly jí veselou písničku a hned se zase smála. Trochu hlouběji v lese potkaly princeznu, která při neopatrné jízdě v kočáru ztratila korále. Všechny se jí rozsypaly. Děti usilovně hledaly korálky a navlékaly je princezně na šňůru. To by však nebyla pravá princezna, aby se jim za to neodměnila. Dostaly od ní posbírané a navlečené korále.

Na paloučku o kousek dál tančila víla Amálka. S dětmi dotančila až k tůňce, u které seděla smutná žabka. Lidé totiž zaneřádili tůňku odpadky. Děti ale věděly, co s tím a žabce pomohly tůň vyčistit. A dokonce i uměly odpadky správně roztřídit.

A dobrodružná cesta pokračovala dál. Opodál za stromy se schovával loupežník. Dětem rychle ukázal, co si nakradl. Ty si pak musely co nejvíce věcí zapamatovat. Opodál už čekal rybář s udicemi a děti dostaly za úkol vychytat všechny zlaté rybky z potoka. Potkaly také čerta, trpaslíky a dostaly i poklad. Dokonce našly kouzelný strom, na kterém rostly buřty. Ty si pak děti s asistencí rodičů musely trháčkem sundat.

Potom si všichni společně na kouzelné zahradě rozdělali oheň a buřty na něm opekli.

Celé odpoledne a podvečer byl pro zúčastněné velmi zábavný. Však se zde také sešlo na 100 lidí. Několik odvážlivců z řad dětí se také rozhodlo, že svoji odvahu prokáží ještě více, a to tím, že budou spát ve školce bez rodičů. Tam večer na děti čekalo ještě jedno malé překvapení. Aby se jim lépe usínalo, přišla jim na dobrou noc zahrát a zazpívat rodina hudebníků jedné absolventky školky, která se i po 10 letech ráda vrací.

AUTOR: Marta Mansfeldová