Vlastnoručně vyrobené čepice s nápisem „Škola volá" si většina kluků a děvčátek vyzkoušela ihned, zda jim dobře padnou.
Na krk si prvňáčci zavěsili keramická sluníčka a na lavici položili karafiáty, kterými po „vyučování" potěší zejména maminky.
„Milý prvňáčci, dnešek je pro vás velkým dnem, neboť se stáváte školáky. Dovolte mi, abych vás přivítal v budově, kde se naučíte spoustu zajímavých a pro život důležitých věcí. Věřte, že škola není jenom o učení. Najdete si tu spoustu kamarádů, kamarádek a zažijete dobrodružství," pronesl s vážnou tváří mimo jiné mluvčí deváťáků.
Učitelka Naďa Lachoutová dětem rozdala ještě cedulky s jejich křestními jmény, aby si svoje svěřence v prvních dnech nepletla. Rodičům radila, co je potřeba nadepsat, obalit, dokoupit a prvňáčků se laskavě vyptávala, jak prožili prázdniny.
„Byla jsem u Balatonu, nekoupala jsem se tam. Tedy vlastně koupala," svěřila se ta nejodvážnější školačka.
„Já jsem byl v Anglii, ve Francii a ve Strážnici," vyjmenovával Alex a jeho tatínek souhlasně pokýval hlavou, že si synek nevymýšlí. I další děti přidávaly svoje prázdninové zážitky. „Já jsem byla v sobotu v kině a tam jsem vás viděla," rozesmála všechny malá řečnice. Nebyla sama, kdo paní učitelku v létě zahlédl. „Já jsem byla na Krétě u moře a potkala jsem se s vámi na letišti," osvěžila paměť Nadě Lachoutové s úsměvem školačka.
Obrázek prázdninových toulek byl opravdu pestrý. Zatímco některé děti si zaplavaly ve slané vodě, jiné dováděly v rybnících, chodily na túry v Krkonoších nebo na Slovensku a stejně tak pyšně a spokojeně hlásily návštěvy u babiček, dědečků nebo jiných příbuzných v Kuní nebo v jiných vesničkách.
Prvňáčci dostali od paní učitelky první úkol. Do sáčku, který jim mají rodiče zakoupit a podepsat na výtvarnou výchovu, si mají dát vodovky, lepidlo, modelínu a další věci, které si pak nebudou odnášet domů a nechají je ve třídě. Za důležitý pak označila učitelka notýsek, do kterého bude pro rodiče mimo jiné zapisovat, jaké dělají jejich ratolesti ve škole pokroky.
Přestože první září bylo deštivé, v 1. B bylo usměvavé nejen díky zmíněným keramickým sluníčkům. Marie Břeňová