Jak se někdy těžce shání peníze do sbírek, Deníku přiblížila Kateřina Benešová ze sdružení Medvídek v Jincích.

„Dobrý den, přispěli byste na zdravotně postižené. Takhle oslovuji kolemjdoucí. Avšak ne vždy se setkávám s kladnou odpovědí. Někteří lidé jsou bohužel hrubí, nepříjemní a zkrátka nám nevěří, je to smutné. Jsme registrovaní na ministerstvu vnitra,“ uvedla Kateřina Benešová ze sdružení, který vzniklo v Jincích v roce 2009 za účelem pomoci a sdružování chráněných dílen.

Nyní spolupracuje s občanským sdružením Pohoda sdružující chráněné dílny v Praze a konkrétně potom s chráněnou dílnou Vlaštovičky z Opavy.

„Zvolili jsme chráněnou dílnu Vlaštovičky proto, že jí hrozil zánik. Pracují zde zrakově a duševně postižení. Dílna těmto lidem poskytuje pracovní zázemí, které často bývá jedinou možností uplatnění ve společnosti. Práce je naplňuje a dává jim smysl života,“ vysvětlila Benešová.

Pracovníci občanského sdružení Medvídek své dobrovolné činnosti věnují až pět hodin denně po práci. Někdy prý musí čelit velmi arogantním lidem, kteří se s nimi nevybíravým způsobem pouští do konverzace. Navíc už takhle nelehkou situaci jim prý ještě komplikují dealeři firem snažící se uplatnit pouze své obchodní záměry.

V dílně ve Vlaštovičkách pracuje Sebastian Dunka, jenž také prodává zboží na odloučeném pracovišti v prodejně Terno.

„V této prodejně býváme vždy dva zaměstnanci, jeden nevidomý a jeden, který vidí. Nevidomý předvádí výrobky z naší dílny a slovně dílnu prezentuje zákazníkovi a ten, který vidí, prodává zboží. Práce v Ternu mě velice baví hlavně proto, že přijdu do styku s cizími lidmi, se kterými si můžu o naších výrobcích vyprávět,“ řekl zaměstnanec Sebastian Dunka.

Při srovnání prodejnosti výrobků z chráněných dílen v městech po celé republice uvedla Kateřina Benešová, že Příbram patří na první místo v ochotě a pochopení lidí. „V Příbrami se prodávají výrobky jednou tak rychleji, než v ostatních městech. Všem touto cestou děkujeme,“ uzavřela Kateřina Benešová.