Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dobrodruh David Švejnoha: V Namibii nás honil hroch

Příbram – O své zážitky z Etiopie se v pátek podělil dobrodruh David Švejnoha s posluchači v Březnici. Jeho zájem se soustředí na dokumentování přírodních národů celého světa. Jak domorodé kmeny přijímají Evropany? Jak jsou v těchto kulturách ceněné ženy? A jak s tím souvisí talířek ve rtu? To prozradil Příbramskému deníku v následujícím rozhovoru.

13.4.2016
SDÍLEJ:

Zájem Davida Švejnohy se soustředí na dokumentování přírodních národů celého světa. Foto: archiv Davida švejnohy


Březnickým divákům jste v pátek vyprávěl o vašem setkání s etiopskými domorodými kmeny. Čím jsou pro vás fascinující?
Fascinuje mě, že ve 21. století, v době, kdy se klonuje a plánují se komerční cesty do vesmíru, ještě stále žijí na světě lidé na úrovni doby kamenné. Etnika, která ještě odolávají moderní době nebo se o to alespoň snaží. Jejich pozice je čím dál těžší a uvědomuji si, že jsme možná poslední generace, která má možnost poznat a nasát kulturu přírodních národů v této oblasti. Právě byla dokončena obrovská hydroelektrárna, jejich pastviny se mění na rozlehlé plantáže průmyslových plodin a k regionu se nezadržitelně blíží asfaltová silnice. To vše má a bude mít obrovský vliv na budoucnost těchto lidí. Je otázkou, jak se s tím poperou, ale moc šancí nemají.

Jak domorodé kmeny přijímají Evropany? A čeho by se v takových místech měli Evropané vyvarovat?
Ono se to nedá říci paušálně, ale bohužel tato oblast při toku řeky Omo se nazývá lidským safari. Turisté tam jezdí v nablýskaných autech s drahými Kmen Karo. objektivy a domorodci čekají ve frontě, aby se mohli nechat vyfotit a za to inkasovat předem domluvenou sumu. Neváhají se před pózováním patřičně
nazdobit, na tělo si namalují ornamenty a na hlavu si nasadí tykev s vodou, či jinou nádobu. Je to logický vývoj masového turismu do této notoricky známé oblasti. Hodně záleží na přístupu. My jsme se chtěli vyvarovat této realitě a jeli do vzdálenějších vesnic. Cestu jsme si naplánovali důkladněji s tím, že jsme měli v plánu zůstat v každé vesnici několik dní a nocí a dostat tak možnost se s místními trochu více sblížit. Jakmile zjistí, že nejste pouze lovci snímků, ale máte opravdovou touhu poznat jejich život, tak se jejich chování k vám změní. Trávili jsme ve vesnicích veškerý čas, hráli si s dětmi a sdíleli s nimi radosti všedních dnů. Výhodou je mít s sebou překladatele. Jedině tak máte možnost dozvědět se maximum informací a zároveň vám pomůže v mnoha, nezřídka i nepříjemných, situacích.

Domorodci se často zdobí zjizvením. Co znamená a jak je tvoří?
Této metodě se říká skarifikace. Třeba Mursiové používají nejčastěji metodu vyřezávání a třeba vzdálení Nuerové volí na jemné ornamenty vypalování. Obojí je dost bolestivá záležitost, nicméně důležitá pro každého jedince. Podle těchto jizev poznáte sociální postavení dané osoby. Z kolika je dětí, z jaké je vesnice, kolik zabil divokých zvířat, jestli je syn náčelníka vesnice a tak dále. A samozřejmě se jedná i o estetickou záležitost. Praxe je taková, že se na kůži nejdříve namaluje ornament, potom se pomocí trnu akácie kůže napíchne a pomocí žiletky, či jiného ostrého předmětu seřízne. Potom si ránu potřou směsí bylin a popela, aby se rána hojila co nejpomaleji. Tato procedura může trvat i několik měsíců, dokud není jizva krásně plastická. Na svůj nový ornament na těle jsou patřičně hrdí.

Jak jsou v těchto kulturách ceněné ženy? A jak s tím souvisí i další zákrok, tedy talířek ve rtu?
Pokud si chce mladý chlapec vzít mladou dívku, musí ji rodina chlapce vyplatit určitým počtem krav nebo koz. U každého etnika je to jiné. Záleží na Žena kmene Mursi. bohatství ženichovy rodiny a na kolik si cení nastávající manželku. U kmene Mursi cenu určuje zejména existence hliněného talířku ve spodním rtu a jeho velikost. To je také důvod, proč tato modifikace stále přetrvává. Úprava se koná přibližně ve věku, kdy má dívka první menstruaci. Nejdříve se musí kamenem vyrazit dva, nebo čtyři zuby. Poté se spodní ret rozřízne a vloží se dřevěný kolík. Ten se ve rtu nechá několik dní, aby rána nesrostla a potom si do rtu vkládají vetší a větší talířky, které si vypalují z hlíny. Při vyndání potom spodní ret volně visí na bradě. V případě, že žena ovdoví, musí si ret odříznout. Už nesmí být krásná. Stará se o své děti a pomáhá dalším ženám s chodem domácnosti.

A proč to vůbec vzniklo?
Teorií je několik. Nejčastěji se uvádí, že touto úpravou chtěli mladé ženy uchránit před tím, aby byly v minulosti unášeny do otroctví. Nebo se prostě chtěli odlišit od ostatních kmenů. Pravdu se asi nikdy nedozvíme. Ale je pravda, že to je opravdu jedinečné a šokující.

Jak vypadá běžný den domorodců?
Jak už to tak v afrických domorodých komunitách nejčastěji bývá, většinu prací provádí žena. Pečuje o děti, pracuje na poli, vaří a stará se o celkový chod domácnosti. U některých etnik dokonce staví i chatrče. Děti si v útlém věku hrají a potom pomáhají maminkám při chodu domácnosti, vaří a starají se o dobytek, dojí mléko. Muži většinou leží ve stínu a zdánlivě nic nedělají. Mají na starosti lov a bezpečí vesnice, popřípadě odcházejí na několik dnů až týdnů se stády dobytka k řece či na vzdálené pastviny. Zároveň jako vůdci vesnice mají na starosti důležitá rozhodnutí.

Jak přistupují k rodině?
Žena kmene Mursi. Rodina a soudružnost patří mezi africkými domorodci mezi nejdůležitější součásti jejich života. Vždyť právě velká a silná rodina jim přináší jistoty do budoucnosti. Dívky se vdávají velice brzy a brzy také počnou první dítě. Je to polygamní společnost, takže každý muž může mít více manželek, záleží na jeho bohatství. O to více má také dětí. Děti pomáhají s chodem domácnosti a učí se všemu, co je důležité pro jejich budoucnost. Ve větších vesnicích chodí i do školy. Ke svým rodičům chovají maximální úctu a takto se to dědí z generace na generaci.

Na snímcích jsou u mužů často k vidění zbraně. Jak je získávají a za kolik je pořídí?
Jsou to většinou světově známé kalašnikovy. Dostávají se tam ze sousedního Súdánu a místní bojovníci si je nejčastěji kupují výměnou za krávy. Náboje jsou drahé, tak je mají pouze někteří bojovníci. Nicméně jejich existence je strašidelná a při mezikmenových bojích, které mezi znepřátelenými klany občas panují, je neváhají použít. Nicméně většinou slouží jako doplněk dospělého muže a ti je také s hrdostí nosí. U některých kmenů se beze zbraně ani neožení. Je součástí ceny, kterou musí zaplatit rodině své budoucí manželky.

K cestování patří i ochutnávání místních pokrmů. Je to pro Evropany bezpečné? Ochutnal jste nějaký? A naopak – ochutnali domorodci také evropské jídlo?
Při cestách se snažíme jíst s místními lidmi a poznat jejich kuchyni. U těchto národů, když ve vesnicích trávíte více času, tak se nevyhnete tomu, že vás místní pohostí svojí specialitou. Občas to může být třeba syrové maso, nebo hovězí krev. Velice často se těžko odmítá, protože nechcete urazit hostitele. My jsme takto ochutnali v Zambii červy mopane, v Ekvádoru morčata a v Barmě veverčí maso. Je to součástí poznání jejich zvyků a patří to k cestování. Samozřejmě chce to opatrnost a zdravý rozum. Nicméně střevní potíže mě krátkodobě provází na každé delší cestě .
 

"V Peru jsme se nechtěně připletli do protivládní demonstrace, kde vzbouřenci zapalovali auta, v Namibii nás honil hroch, v Zambii jsme museli vyskakovat z hořícího auta v parku plném divokých zvířat."


Zažil jste nějakou vypjatou situaci?
Ano, občas se při cestách situace nevyvíjí podle našich představ. Je toho více. V Peru jsme se nechtěně připletli do protivládní demonstrace, kde vzbouřenci zapalovali auta, v Namibii nás honil hroch, v Zambii jsme museli vyskakovat z hořícího auta v parku plném divokých zvířat. Při návštěvě etiopských kmenů jsme museli řešit vyhrocenou situaci, kdy mursijští bojovníci chtěli peníze za to, že nám v noci hlídali stany. Pro nás to postrádalo logiku, ale zaplatili jsme, jinak to nešlo. Občas to prostě nemá takový průběh, jaký si člověk naplánuje.

Hrozí vlivem turismu přírodním kmenům zánik?
Hamarská maminka. Je to rozjetý vlak. Dá se říct, že zánik kultury dané etnické skupiny začíná tím, že ji svět objeví. Před několika lety se objevily letecké záběry nekontaktovaného kmene v oblasti amazonských pralesů. Teď už tam jsou výpravy antropologů, a pokud nebude kmen mít zvláštní ochranu, je budoucnost téměř jasná. Totéž je i na jiných kontinentech. S každou návštěvou se zvyšuje riziko zavlečení civilizačních chorob, na které oni nemají imunitu. V tu dobu už si brousí zuby misionáři, kteří jsou přesvědčeni, že právě ta jejich víra je ta jediná a správná. Potom přijdou první cestovatelé a turisté.

Kde je hranice, kdy už domorodcům globalizace spíše škodí?
Uvedu dva příklady z afrického kontinentu. Jedním je asi nejznámější africký kmen – Masajové. Masajské bojovníky můžete kromě afrického venkova spatřit ve městech, jak tančí v nákupním středisku své tradiční tance. Na pultech obchodu se suvenýry jsou jejich náhrdelníky a šperky. Za příplatek se můžete vyspat v jejich chýši a na čas žít jejich životy. Určitě je to postavené na hlavu, ale můžeme říct, že právě díky turistům si udržují své původní prvky, pořád nosí svůj tradiční oděv, udržují folklor. Můžeme to přirovnat k jakémusi skanzenu. Na druhé straně velice smutné zážitky máme z pygmejských komunit v Ugandě nebo z oblasti Sanů (Křováků) v Botswaně. Tyhle komunity absolutně ztratily jakoukoliv budoucnost, rezignovaly a utápí se v alkoholu. Nezvládly ten civilizační tlak, šikanu ze strany majoritních obyvatel a příval moderní doby. Která tvář je „lepší"? To je velké téma, na které se vedou až filozofické debaty! 

Autor: Kateřina Chourová

13.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto

Okresní soutěže: Milín jasně potvrdil první místo

Ilustrační foto

Dobříš nepřekvapila, Sedlčany po dramatu udržely druhé místo

Členové veterán klubu udělali dobrý skutek

Sedlčany /FOTOGALERIE/ – Na letos poslední motoristické a všeobecné burze bylo možné v neděli 15. října v areálu Sedlčanské kotliny objevit užitečné i velmi kuriozní předměty a získat doslova za pár korun například brusle, povijan na miminko, broušené mísy, paroží, staré oprýskané pokličky na hrnce, krejčovskou pannu, součástky ke kolu, motocyklu, automobilu. Burza byla šestá v pořadí a o to více se těšila zájmu kupujících i prodávajících.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Kandidátní listina bez žen? Ve středních Čechách mohou voliči najít jedinou

Střední Čechy – O křesla v Poslanecké sněmovně se ve Středočeském kraji celkem – na všech 26 kandidátních listinách, které nyní voliči nacházejí ve svých poštovních stránkách – uchází 754 kandidátů, jejichž průměrný věk dosahuje 46,4 roku. Z nich je 210 žen (tedy 27,85 procenta). V jejich případě činí průměrný věk 47,1 roku.

Tochovické gólové hody skončily dramatickou penaltovou tečkou

Tochovice – O tomto víkendu zavítal do Tochovic v rámci střetnutí Sport Invest I.A třídy skupiny A tým Komárova. Trenér domácího týmu Ladislav Černý mohl v tomto utkání využít služeb zkušených hráčů z vyšších soutěží a tak se v základní sestavě objevili mimo jiných tak Daniel Huňa nebo Matěj Štochl. Utkání nabídlo strhující průběh, ve kterém se skóre přelévalo z jedné strany na druhou a o výsledku musely nakonec rozhodnout až pokutové kopy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení