Hra čtyř dětí s ohněm se změnila v největší požár Svaté Hory v Příbrami v moderních dějinách. Bylo to 27. dubna 1978. Oheň zničil střechu kláštera, proboštství a severní části ambitů včetně věže s hodinami, poškodil věže nad Mníšeckou a Plzeňskou kaplí i nástropní malby této části ambitů. Celá Příbram byla na nohou. Všichni s hrůzou sledovali, jak běsnící živel ničí posvátné místo.

K požáru se tehdy postupně dostavilo, i se zálohami a střídáním, šestačtyřicet požárních jednotek, šestnáct profesionálních, dvě vojenské a osmadvacet dobrovolných, o celkovém počtu 330 požárníků. Jen požárních cisteren bylo k použití jednatřicet, přívěsných požárních čerpadel jednadvacet a k tomu další výšková, protiplynová a jiná speciální technika. Na místě zasahovala i báňská záchranná služba, vojáci, zdravotničtí záchranáři nebo příslušníci Veřejné bezpečnosti. Pomáhaly také stovky lidí včetně studentů z nedaleké průmyslové školy. Neštěstí se obešlo bez obětí na životech. Sedm lidí se přiotrávilo. Hasiči byli na místě až do 2. května.

V tehdejších částkách způsobil požár škodu za pět milionů korun a na obnovu pak bylo vydáno 16 milionů. Hasiči ale už tehdy uchránili hodnoty za 150 milionů korun. „Já si ten požár nepamatuji, byly mi tehdy tři roky, ale moje máma mi vyprávěla, jak to ho sledovala z oken práce,“ vzpomíná na událost tiskový mluvčí Svaté Hory Jan Traxler, který v dokumentu mimo jiné připomíná, že díky zásahu právě studentů průmyslovky, které později vystřídali vojáci, se podařilo zachránit celou řadu vzácných svazků ze svatohorské knihovny.

Autorům dokumentu se podařilo oslovit celou řadu pamětníků především z rad profesionálních i dobrovolných hasičů, tehdy nazývaných požárníky, ale i z řad veřejnosti. „Hodně lidí sledovalo požár od kulturního domu, protože odtamtud bylo na Svatou Horu dobře vidět,“ vzpomíná bývalý člen jednotky profesionálních hasičů Jarmil Soukup. Od kulturního domu je také poměrně dost fotografii, protože příslušníci STB zabavovali filmy s fotoaparátů především v okolí baziliky, kde si oheň lidé fotili.

Pamětníci, kteří při požáru zasahovali, na něj vzpomínají jako jeden z největších požárů s velkou škodou a hlavně obrovskou uchráněnou hodnotou. „Je dobře, že se březohorští hasiči ve spolupráci se Svatou Horou rozhodli snímek natočit, protože za takových deset let už by bylo asi problematické pamětníky především z řad hasičů najít. Toto je asi poslední šance, jak události zaznamenat tak, jak se staly. Například členy báňské záchranné služby, která ve městě působila, už prakticky není možné najít,“ říká Martin Poulíček, který film natáčí a bude ho společně s hasiči i stříhat. Materiálu je podle něj dost, takže jak bude nakonec dokument dlouhý, zatím nelze s jistotou říci.

Jako vzpomínku na počest všem zasahujícím složkám při tomto ničivém požáru pořádají každoročně dobrovolní hasiči v září soutěž „Běh hasičů do Svatohorských schodů“. Letos se uskuteční jubilejní desátý ročník této akce.