Iniciátorem vzniku sochy se stala Příbram, v myšlence jí podpořila také Obecnice, která dodala materiál, z něhož socha vznikla, akademický malíř Ivan Bukovský zpracoval její prvotní model a především studenti jedenáctého a dvanáctého ročníku Waldorfské školy v Příbrami, kteří pod vedením učitelů Jarmila Bryndy, Rostislava Antona a Michaela Šimka sochu vytvořili. Dle návrhu Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy v Příbrami byla socha přikotvena ke slepencovému podstavci. Chybět nemohl ani souhlas vlastníka pozemku – Vojenských lesů a statků, a souhlas zástupců CHKO Brdy.

Jedním z těch, kteří sochu představili veřejnosti, byl i příbramský místostarosta Václav Švenda. Ten na místě vzpomněl na to, že postavu zakletého rytíře Fabiána uvedl do povědomí veřejnosti ve svém díle, nedávno zesnulý spisovatel a výtvarník Jan Čáka. „Věřím, že stejně jako duch Fabiána, který je tu dnes určitě s námi, tak i on se na nás ze shora dívá. Rád bych mu za nás za všechny i touto cestou poděkoval a vzdal Čest jeho památce,“ uvedl Švenda.

A jak vlastně rytíř Fabián ve skutečnosti vypadá? To popisuje právě Jan Čáka, velký milovník a znalec Brd, ve své knize Toulání po Brdech. „Jen vzácně se dal Fabián lidem spatřit. Tehdy měl podobu zdatného myslivce s kloboukem ozdobeným kytkou z kapradě, jeřabinou či lesními bylinami. Ale jiní ho prý uviděli jen jako maličkého tlustého myslivečka, který měl tvář ukrytou pod tmavým závojem. A do třetice ještě jeden kontrast: Fabián v podobě obra.“