Páteční noc plná zásahů v terénu se zátěží. Žádný spánek. Další den opět na nohou. Jedna událost za druhou. Zlomený krček, komplikovaný porod dvojčat na ulici, výbuch třaskavin na nelegální akci, elektřinou popálený instalatér, chodec sražený cyklistou, motorovou pilou amputovaná noha…

Osmnáct týmů záchranářů a zdravotníků z celé republiky na jednotlivých stanovištích netuší, co je přesně čeká. Po nahlášení události musí reagovat rychle a účinně. To v rámci osmého ročníku náročné soutěže SOS 2016 Extreme, která si vyžádala záchranu několika životů v oblasti Mníšek až Dobřichovice. Přestože jde o cvičení, na legrácky není prostor. Jde o čas, o erudovanost, efektivnost, a v neposlední řadě o projevenou lidskost, na kterou záchranář ani přes únavu nesmí zapomínat.

Je sobota, krátce po desáté hodině. K potoku pod strakonickou silnicí 
v Mníšku spěchá vybavený tým záchranářů a zdravotníků ze Šluknova. Netuší, že si v podjezdu za dvěma tunely u potoka mladý muž zlomil nohu v krčku. Poslouchají hlášení, berou nosítka a spěchají pro zraněného. Jejich konání sleduje porotce a pečlivě zapisuje jejich komunikaci, postup, měří jim čas, musí jim stačit 15 minut. Po zásahu je rozhodčí nešetří menšími výtkami.

Rozhodčí Jakub z Prahy má za sebou v tu dobu devět týmů. Ptáme se, jaké chyby se při zásahu nejčastěji opakují. „Je to velice specifické, protože se při soutěži mísí týmy profesionálů, studentů i úplných laiků, každý dělá v podstatě jinou chybu. U profesionálů je chyb minimum a navíc, úloha této soutěže je, abychom unavili soutěžící. Většina z nich unavená je a proto také dochází k chybám, například, že si nezapamatují vše, co jim zraněný nahlásil nebo něco 
z osobní anamnézy," komentuje rozhodčí.

Město Mníšek jako partner soutěže si letos připravilo překvapení, o němž soutěžící neměli ani tušení. Zatímco se po celou dobu soustředili na výdrž a správnost postupů při zachraňování, někteří trošku zapomínali slovem uklidnit či pohladit zraněného – na empatii. A této vlastnosti, která by měla být součástí celkové výbavy záchranáře, si jako partner cvičení všímal mluvčí města Miloš Navrátil.

„Hodně jsem se po dobu konání cvičení od záchranářů naučil. Kromě edukace, efektivnosti, empirie (vědomosti nabyté praxí a pozorováním) a energičnosti musí projevit empatii k pacientovi. Kolektivní empatie je pak neskutečně složitou pavučinou vztahů a vazeb uvnitř týmu, která se obrací nejen ven, k zachraňovanému, ale i dovnitř týmu, od jednoho záchranáře k druhému. A jen kolektivní empatie pak vede k synergii, tedy ke slučování všech, k záchraně života, nebo i lidské důstojnosti," pronesl v neděli v Barokním areálu Skalka k soutěžícím mluvčí Navrátil.