Po „čtyřce“ se na konci velké jarní údržby vrací do provozu i orlická „trojka“. Pravidelné několikatýdenní jarní opravy využili energetici také ke kompletní migraci řídícího systému a elektrických ochran. Za více než 60 let spolehlivého provozu dodala rekordmanka mezi elektrárnami Vltavské kaskády do sítě více než 21 miliard kWh bezemisní elektřiny, tj. třetinu celé české roční spotřeby. Čtyři orlická soustrojí schopná najet na plný výkon za necelé dvě minuty využívají energetičtí dispečeři hlavně v časech ranních a odpoledních odběrových špiček.

Novotou zářící schematické displeje v dozorně, na kterých obsluha vidí okamžité hlavní technické parametry provozu všech soustrojí i neviditelná kabeláž nové optické sítě a sítě ethernet, procesní stanice řídicího systému, analogové a binární karty a operátorské stanice. Všechny tyto novinky umožní obsluze největší české klasické vodní elektrárny lépe využívat sílu vody a měnit ji v bezemisní energii. „Elektrárna Orlík dálkově řízená ze štěchovického centrálního dispečinku je nejdůležitější část vltavské kaskády. Za 128 vteřin umí dodat energetické soustavě regulační výkon 364 MW. Nutnou podmínkou jsou pravidelné investice do oprav. Čerstvě dokončená výměna a migrace řídícího systému za několik milionů korun nám umožní garantovat, že Orlík bude dlouhodobě schopen poskytovat regulační služby moderní energetice,“ uvedl ředitel Vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Jednotlivá soustrojí elektrárny energetici postupně uváděli do provozu v letech 1961–62:

| Video: Youtube

V březnu a dubnu probíhala postupná pravidelná jarní posezónní údržba, tentokrát na 3. a 4. orlickém soustrojí. Harmonogram přitom počítal se 47denním časovým překrytím pro činnosti na společné části soustrojí, protože každá dvojice orlických bloků má výkon vyveden do společné linky. „Dnes (10. 5, 2024, pozn. red.) vracíme do provozu soustrojí TG3. Máme za sebou hlavně kontroly všech částí, kudy za běžného provozu proudí voda, a to včetně obou šedesátimetrových přivaděčů. Údržbářské čety se také věnovaly zjišťování vad, vyvařování kavitací a kontrolám únavových trhlin na 80tunových oběžných kolech turbín o průměru 4,6 metru,“ ohlíží se za uplynulými hektickými týdny Jaroslav Květ, vedoucí provozu vodní elektrárny Orlík.

Údržba je jedinou možností, kdy specialisté mohou vstoupit do tzv. vodních cest, kudy za provozu letí jedním přivaděčem až sto padesát kubíků vody rychlostí 5 metrů za vteřinu. Voda roztáčí oběžné kolo turbíny, odkud její energii přenáší hřídel na rotor generátoru. Vyrobená energie je vyvedena do rozvodny 220 kV Milín. Když voda opustí elektrárnu, její užitečná pouť nekončí. Pokračuje totiž znovu vyrábět ekologickou elektřinu do níže položeného Kamýku.

Elektrárna Orlík drží hned několik NEJ – např. s výkonem 364 MW jde o největší českou klasickou vodní elektrárnu a každá ze čtyř turbín je vysoká 27 metrů a dosahuje tak zhruba výšky panelového domu. Nejdelší odstávky kvůli opravám se datují do období po tragickém srpnu 2002, kdy elektrárna společně se svým personálem do poslední chvíle statečně vzdorovala tisícileté vodě na Vltavě a zaplatila za to zaplavením všech čtyř 91MW turbín i generátorů. Celý následující rok byl Orlík z důvodu oprav odstaven a nejvíce poškozený 4. blok začal elektřinu do sítě znovu dodávat dokonce až v prosinci 2004.

close Vodní dílo a elektrárna Orlík. info Zdroj: se souhlasem ČEZ zoom_in Vodní dílo a elektrárna Orlík.

Víte, že…

- každý ze čtyř orlických přivaděčů má průměr 6,25 metru, o 1,25 metru více než průměr tunelů pražského metra?
- rotující část každého ze soustrojí na Orlíku má hmotnost 650 tun, což odpovídá váze téměř čtyř plejtváků obrovských?
- hmotnost nejtěžšího dílu – rotoru generátoru – činí 400 tun?
- desetilopatkové oběžné kolo Kaplanovy turbíny dostalo na výstavě EXPO 58 v Bruselu ocenění a bylo světovým unikátem?
- Orlické jezero je se svými 720 miliony kubíků je nejvodnatější vodní nádrží v České republice?