VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fotograf Jiří Jiroušek: Nebeská by měla vyvolat pocit odpovědnosti vůči krajině

Příbram – O dobrodružství v jeho životě není nouze. Už více než deset let pořizuje nebeské snímky nejen Příbramska. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby je Jiří Jiroušek nepořizoval během řízení motorového paraglidu, tedy „hadru". Má čich na to, kdy vyletět, aby se vrátil se skvělým snímkem? A jaké nejdramatičtější chvíle během focení zažil? To příbramský fotograf prozradil v následujícím rozhovoru.

7.4.2016
SDÍLEJ:

Snímky Jiřího Jirouška zachycují z paraglidu nejen krajinu Příbramska. Foto: Jiří Jiroušek


Máte čich na to, kdy vyletět, abyste se vrátil se skvělým snímkem, nebo je to spíš náhoda, kdy paragliding spojíte i s focením?
Už to není náhoda. Abych našel něco nového či zajímavého, tak to vyžaduje přípravu, do které spadá jak trénink, studování aktuálních předpisů, tak hlavně sledování počasí. Potřebuji jasno, sluníčko, pokud možno bezvětří nebo slabý vítr.

Na vašich snímcích se často vyskytuje kontrast mlhy a slunečního svitu. Stává se, že se vám počasí pro váš záměr nepodaří odhadnout a vrátíte se s nepořízenou?
Mlha nemusí být vždy, když si jí vymyslím, nebo když mám pocit, že by měla být. Ale jsou místa, kde je její výskyt téměř stoprocentní. To je právě Povltaví. Nejdu ale vždy po mlhách. Zajímavá jsou i geologická vrásnění, hřebeny hor či stromy, potoky.

Vy se ale příliš nezaměřujete na běžné scenérie z ptačího pohledu. Vaše fotografie jsou spíše minimalistické. Je to právě díky tomu, že využíváte paraglide? Umožnilo by vám to i focení z letadla?
Snímky Jiřího Jirouška zachycují z paraglidu nejen krajinu Příbramska. Bez problému to jde i z letadla. Ale je zapotřebí dokonalá souhra s pilotem. Paraglide se pohybuje oproti letadlu pomaleji, což je pro mě výhodnější. Města a vesnice jsou stále na svém místě, ale pro pořízení nemístopisných snímků je nutné se pořádně zahledět.

Vyrážíte už s určitou představou, co na snímku chcete zachytit, nebo si řekne, že počasí je tenhle den na focení ideální, tak prostě letíte a ostatní necháte náhodě?
Vím, že třeba ten den poletím na Šumavu nebo do jižních Čech fotit rybníky. Není to tedy úplně naslepo.

Máte představu, jak by měla vypadat ideální nebeská?
Ideální nebeská není. Vždy se snažím, aby zahřála diváka či v něm vyvolala pocit odpovědnosti vůči krajině.

Vracíte se na místa, která jste už jednou fotil?
Ano, to je právě ideální. Vracím se například v různých ročních obdobích. Podruhé člověk navíc neřeší jen hrady, zámky atp., hledá jiné úhly pohledu, méně nápadné.

Máte s některou fotografií spojený i dramatický okamžik?
To jste mě zaskočila. Jsou to spíše ojedinělé chvíle, kdy padák vidím místo nad hlavou pod sebou. Jednou za pár let se díky turbulencím poštěstí.

Stalo se vám, že jste musel přistát nouzově? Upřednostnil jste někdy pořízení fotky nad doletem?
Snímky Jiřího Jirouška zachycují z paraglidu nejen krajinu Příbramska. Stane se, ale není to denní chléb. Technika se vyvíjí, je čím dál spolehlivější. V začátcích jsem měl i několik nouzových přistání za rok. Byla to ale většinou moje chyba. Například jsem pro nedostatek benzínu přistál na poli asi sedm kilometrů od místa, kde jsem původně chtěl, pak jsem to musel dojít pěšky. Pořídit fotku jsem chtěl víc než dolétnout.

Jakou nejdelší vzdálenost jste za fotkou urazil?
Pokud myslíte na paraglidu, bez toho, abych cestoval do jiné země, tak to byl před pár lety přelet České republiky. Letěl jsem s partou přátel v jednom dni asi 380 kilometrů do Hodonína. Ve vzduchu jsme byli přibližně devět hodin, dvakrát jsme mezitím tankovali u normálních benzínek. V cizině se mi povedlo fotit z paraglidu například velbloudy na Sahaře.

Bude to znít jako klišé, ale cítíte se někdy jako pták?
Jsou okamžiky, kdy se skutečně cítím jako pták. Občas vedle nich létáme. Většinou jsou to dravci. Snažíme se je napodobovat. Je to povznášející pocit.

Zabouchá vám srdce, když uděláte poslední krok a odrazíte se od země?
Odpoutání od země je ten šťastný okamžik. Celý start je náročný. Na zádech mám téměř padesátikilovou zátěž, tráva je vlhká, do toho je občas šílená zima… Od okamžiku, kdy začnu padák na louce rozbalovat, přes nastartování a zdvihnutí padáku nad hlavu, až po první chvíle s nohami ve vzduchu – to je čas, kdy mi srdce buší rychleji a adrenalin stoupá.

"Nemám rád vykřičené turistické destinace, obcházení turistických památek nebo opalování se u moře. Raději vyrazím na motorce do Rumunska či Albánie, snažím se zachytit běžnou atmosféru, lidi, vidět skutečný život."

Změnilo vám v něčem létání pohled na život?
Bezpochyby ano. Víc si například vážím naší krajiny.

Vaše snímky si oblíbili i přírodovědci…
Jiří Jiroušek. Zrovna jedny z mých posledních fotografií zachycující přírodu nedaleko Rožmitálu mají posloužit přírodovědcům ohledně ekologického zachování krajinného rázu a všeobecně k ochraně Brd. Se zoologem panem Fišerem, správou CHKO a Ochranou fauny ČR připravujeme výstavu ke Dni Země a odborné přednášky. Ty se budou věnovat i tomu, jak co nejvíce přírodu této oblasti chránit, aby se neztratilo kouzlo místa, kvůli kterému CHKO Brdy vzniklo.

Podobný vztah k nahodilosti a nepředvídatelnosti uplatňujete i při cestování. Dokonce nerad létáte a využíváte raději motorku. Není to trochu paradox oproti paraglidingu?
Nerad se přemísťuji letadlem, připadá mi to odtrhující. Vlezete v Praze do letadla, pár hodin strávíte v hučící troubě, nic pořádně nevidíte, pak vystoupíte v cílové destinaci. Stírá se pocit dálky, je to pro mě plošší.

Dá se říct, že pro vás je cíl spíše samotná cesta?
Já nemám cíl, že bych jel do Istanbulu, strávil pár dní v resortu a pak jel nazpátek. Cílem je právě ta cesta. S sebou si beru tištěné mapy a když není zbytí, tak se zeptám. Na motorce se dá zaparkovat kdekoliv, vykřiknete kam chcete a většinou někdo odpoví.

S jakým záměrem se vydáváte do světa?
Nemám rád vykřičené turistické destinace, obcházení turistických památek nebo opalování se u moře. Raději vyrazím na motorce do Rumunska či Albánie, snažím se zachytit běžnou atmosféru, lidi, vidět skutečný život.

 Motivace není nikdy dost. Další rozhovory s Příbramáky, kteří šli za svým snem, najdete zde.

Snímky Jiřího Jirouška zachycují z paraglidu nejen krajinu Příbramska.

Autor: Kateřina Chourová

7.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Halový turnaj akademie 1. FK Příbram ovládli hráči Bohemians, domácí obsadili skvělé druhé a třetí místo
12

Halový turnaj akademie 1. FK Příbram ovládli hráči Bohemians

Fotbalisté Nového Strašecí v závěrečném podzimním kole prohráli s Příbramí 0:6.
25

Spartakovci zakončili podzim palbou ve Strašecí. Trenéry čeká barcelonská odměna

Advent v Příbrami začne slavnostním rozsvěcením vánočního stromu

Příbram - Pomalu se blíží adventní čas, který patří mezi nejkrásnějším období roku. V letošním roce si na něj město Příbram připravilo výzdobu v ulicích, stánky s vánočním sortimentem, osvětlené stromy a vůni svařeného vína. Vánoční strom, jako symbol zahájení adventu, bude slavnostně rozsvícen v sobotu 2. prosince. Do přípravy letošního předvánočního programu se mnoho kulturních institucí a vybere si snad každý. 

Ve středu v Příbramském deníku: prvňáci ze ZŠ Březnice

Příbramsko - Už ve středu pokračuje ojedinělý seriál Deníku, v němž se představí všechny děti, které letos nastoupily poprvé do školy. Prohlédněte si jejich rozzářené tváře plné očekávání nových vzrušujících zážitků. Ve středu 22. listopadu pokračujeme fotkami usměvavých dětí ze ZŠ Březnice.

Policie hledá svědky dopravní nehody

Sedlčany – Policie hledá svědky dopravní nehody, ke které došlo v pátek 10. listopadu deset minut před čtvrtou hodinou odpoledne na silnici III. třídy v katastru obce Sedlčany. Řidič osobního auta jedoucí ve směru od obce Solopysky na Sedlčany dostal v zatáčce na mokrém povrchu vozovky smyk a vjel do protisměru, kde narazil do vzrostlého stromu.

Kamion na parkovišti před obchoďákem? Občas se tam objeví

Střední Čechy – Nemilé překvapení čekalo v sobotu řidiče Jindřicha Koukala, když se chtěl s autem zastavit v berounské nákupní zóně u Litavky u dálnice D5. Musel se vyhýbat hned dvěma kamionům, s nimiž se setkal na parkovišti pro osobáky, a to navzdory hned dvěma zákazovým značkám. „Jeden stál přes spoustu parkovacích míst, druhý manévroval s popojížděním sem a tam, protože na dlouhé soupravy parkoviště není zkonstruováno,“ připomněl Koukal. S dodatkem, že dlažba určitě není přizpůsobena ani takhle těžkým vozidlům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT