Zelí v Drásově je dlouholetou tradicí. V současné době ho zemědělci pěstují na výměře dvou hektarů. V několika týdnech, kdy se zelí sklízí a krouhá, dokáží Drásovští tuto zeleninu udat nejen na Příbramsku, ale také na Sedlčansku, Dobříšsku, Berounsku i jinde.

„Dříve jsme kromě zelí pěstovali také jahody, mrkev a další zeleninu, ale zájem o ně nebyl tak závratný, proto jsme zůstali pouze u zelí. Nyní jsme vlastně jediní v regionu, kdo dělá zelí. Letos se nám nepodařilo úplně nasytit trh, protože je daleko větší poptávka. Zájem lidí o zdejší produkty evidentně roste,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Dlouhá Lhota Oldřich Jarůšek.

Zemědělci z Drásova uvažují o tom, že by v příštím roce zvýšili produkci zelí. Doposud se roční sklizeň pohybuje kolem 40 až 50 tun z jednoho hektaru.

„V tom už je započítaná také ztráta deseti procent, které nám na poli rozkradou lidé. Zelí sklízíme a rovnou krouháme. Děláme to hlavně proto, že prodávat hlávkové zelí by se nevyplatilo. Navíc lidé si přímo zde čerstvě nakrouhané zelí oblíbili. Většinou si ho potom sami nakládají,“ vysvětlil Oldřich Jarůšek.

To, že se ze zdejšího zelí stává fenomén, potvrzuje i fakt, že družstvo navázalo spolupráci s nadšenci nakládaného zelí, kteří organizují soutěž s názvem Březohorský košťál. Ta se letos konala už počtvrté.

„Drásovské zelí je dobrým příkladem, že i poměrně malé zemědělské družstvo si díky své kvalitě regionálních potravin může získat velkou oblibu,“ uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa při návštěvě v Drásově.

Ministerstvo zemědělství na podporu obdobných pěstitelů a menších regionálních výrobců, proto spustilo projekt Regionální potravina, který má pomoci nejen výrobcům, ale také zákazníkům zorientovat se v kvalitě nabízených českých produktů.

„Zjednodušujeme i podmínky pro prodej ze dvora, tak aby farmáři mohli nabízet své zboží přímo bez zbytečné náročné byrokratické zátěže,“ konstatoval Ivan Fuksa.