Ale bez takových zkušeností je pak velmi těžké rozhodnout se například pro povolání člena záchranné složky. A takovou možnost měli v týdnu žáci z příbramské speciální školy.

Podobná akce je sice každoroční, ale návštěvu obecnických dobrovolných hasičů a pyrotechniků zajistil pro školáky zástupce ředitele pro teoretické vyučování Petr Tošovský, jenž pro tuto příležitost využil kontaktů z bývalého povolání vojenského policisty.

„Dostavili se i studenti ze zdravotní školy, aby ukázali první pomoc a jak se chovat k krizových situacích. A také přijeli budoucí hasiči z učiliště z Dubna s ukázkami. Takže děti viděly naživo své možné budoucí povolání," vysvětlil Petr Tošovský význam každoročních „ochutnávek" těch nejrůznějších oborů. Kromě toho je každá rada, jak jednat při problémech, užitečná.

Nahoře nad školou ve středu kolem poledne hasiči z Obecnice nechali školáky „zahasit", žáci si vyzkoušeli dýchací přístroj, prohlédli si vybavení.

„Řekli jsme jim něco o naší obci, o zásazích, jaké máme pole působnosti a jsem rád, že jsme mohli se školou začít spolupracovat. Děcka si zaslouží, aby se jim někdo věnoval. A také potřebujeme nástupce," dodal s nadějí na nové pokračovatele hasičského oboru vedoucí obecnických hasičů Petr Juříček.

Někteří školáci se u školy na nádvoří nasoukali do víc jak třicetikilového pyrotechnického obleku a viděli, jak si robot v městské zástavbě umí poradit s nebezpečným předmětem. „Zkoušeli si v obleku sebrat něco ze země, což opravdu není jednoduché a také jsme jim ukázali, co za munici můžou najít ve Vojenském újezdu Brdy. Poučili jsme je, co mají dělat, kam zavolat," popsal ukázky pyrotechnik Václav Jandík.

Akce nejsou jen motivační, ale také přípravou na problémyPetr Tošovský, zástupce ředitele příbramské speciální školy.

Příbram – Na první pohled je jasné, že Petr Tošovský pyrotechniky dobře zná. Že jsou kamarádi. Aby ne, vždyť on sám býval vojenským policistou.

Nyní ale prvním rokem učí Petr Tošovský teorii v Odborném učilišti a Praktické škole Příbram.

Podobné motivační akce jsou na škole každý rok, ale letos jste byl právě vy iniciátorem. Znamená to, že byste rád podobné aktivity zdokonalil vzhledem k svému bývalému povolání?
Určitě ano.

Jak vás napadlo změnit obor?
Učitel jsem původně. Mám vystudovanou pedagogickou fakultu.

Myslím, že mužů na školáky působí málo. Určitě budí větší autoritu. A zrovna ve speciální škole, kde jsou děti s poruchami učení, s mentálním postižením, to určitě není jednoduché…
Všeobecně to tak je. Mužů je ve školství málo. Jednoduché to není a vzhledem k prostředí, odkud k nám děti často přicházejí, je ta práce o to složitější.

Když žáky vytáhnete při podobné akci z lavic, projeví se to na komunikaci, na chování? Bourá to bariéry?
Komunikace se vždy zlepšuje, úplně jinak se komunikuje, než ve škole. Vidím v tom velký posun. Proto škola organizuje adaptační dny, sportovně turistické týdny.