Antonín Bořek-Dohalský byl arcibiskupský kancléř a sídelní kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Historik Zdeněk Hazdra, který je zároveň iniciátorem odhalení desky, jej přiblížil jako přesvědčeného stoupence demokratických hodnot a svobodného uspořádání společnosti.

„Politicky se přikláněl k prezidentu Masarykovi a při volbě jeho nástupce v roce 1935 se vyslovoval ve svém okolí pro Edvarda Beneše. V protektorátních časech mu tyto postoje nacisté samozřejmě neopomenuli připomenout,“ říká historik.

Dohalský byl tak krátce po atentátu na Reinharda Heydricha zatčen a s doložkou „návrat nežádoucí“ poslán do Osvětimi. „Zde nevydržel nelidské zacházení a jeho pozemská pouť se uzavřela 3. září roku 1942,“ dodává Hazdra.

Na jeho počest tak v sobotu dojde k odhalení pamětní desky. Tomu bude předcházet mše svatá, kterou od 10 hodin povede kardinál Dominik Duka. Koncelebrovat bude litoměřický biskup Jan Baxant. Ve čtvrt na dvanáct dopoledne proběhne samotný slavnostní akt, a to za přítomnosti zástupců Středočeského kraje, členů Masarykovy společnosti v čele s předsedou Josefem Tomešem, rodiny Bořků-Dohalských a dalších hostů. Autorem desky je sochař Václav Česák a na projektu se podílely Oblastní muzeum Praha východ, Masarykova společnost a Středočeský kraj.

Perzekuci neunikli ani Dohalského bratři. Diplomat František Bořek-Dohalský prožil tři roky v koncentračním táboře Dachau. Mezitímco novinář a výrazná osobnost protinacistického odboje Zdeněk Bořek-Dohalský byl záhy po příchodu Heydricha do Prahy zatčen, více než tři roky vězněn a krátce před koncem války v terezínské Malé pevnosti popraven.