Vidím, že stále vyrábíte, takže asi zájem mezi lidmi o housle je. Kolik máte zákazníků?

Asi je to v této době divné, ale uživí mě to. Nejspíše budu jeden z těch šťastných. Na druhou stranu si nemyslete, že si vydělám kdovíjaké peníze. Tak to opravdu není. Vydělám si tak akorát na to, co potřebuji. Hlavně je třeba si uvědomit, že nemám stálý příjem. Někdy mě potká měsíc, kdy není výdělek žádný nebo dokonce ještě prodělám. Už se mi také stalo, že jsem zůstal o chlebě a vodě, ale nestěžuji si. Nejhorší jsou pochopitelně začátky, zvláště v takovémto řemesle. Musím popravdě přiznat, že mi s rozjezdem hodně pomohli rodiče.

Vy tedy vyrábíte pouze nové nástroje?

Nástroje také rekonstruuji. Je to nedílná součást tohoto řemesla. Většina výrobců by ráda stavěla nové nástroje, ale opravy nás většinou živí. Nyní mám zakázek na nové nástroje docela dost, ale opravy dělám také, abych si zase neodradil zákazníky. Popravdě řečeno, v tuto chvíli mě opravy pouze zdržují.

Kolik houslařů se ročně objeví na trhu práce?

Tak v ročníku byly dva obory. Houslaři jako smyčcové nástroje a kytaráři jako strunné. Zhruba sedm z každého oboru vyjde ročně ze školy, ale z toho zdaleka ne všichni se tomu věnují. Konkrétně z mého ročníku to dělám já a jeden kluk na Moravě, ale ten to nevíc nemá jako hlavní živnost. Pak vím ještě o jednom kolegovi na Slovensku. Ono vyrábět hudební nástroje není žádná procházka růžovou zahradou. Člověka to musí bavit a musí být asi trochu blázen, když se věnuje této profesi.
Tímto řemeslem se v pohodě uživím.

Za jak dlouho vyrobíte housle?

Housle vyrobím zhruba tak za tři měsíce, ale dá se to zládnout i rychleji. Také záleží na zákazníkovi, kolik chce zaplatit za nástroj, protože jsou různé úrovně nástrojů. Tovární, manufakturní, koncertní a mistrovské nástroje. Každá ta úroveň se pohybuje v naprosto odlišné finanční rovině a od toho se odvíjí i čas věnovaný výrobě nástroje.

Jak ještě kromě ceny hodnotíte nástroj?

První hodnotím celkový dojem nástroje jako je struktura laku a tak. Pak hodnotím seřízení. To znamená, jak jsou vysoko struny, jak je udělaný hmatník a další. Pro mě platí, že housle nemusí být esteticky dokonalé, ale musí být perfektně seřízené. A nakonec hodnotím zvuk. Hlavně už ale housle posuzuji ne podle toho, jestli jsou někde křivé nebo jestli mají super růžek, ale musí být něčím výjimečné.

Vyrobil jste někdy jiný nástroj než housle?

Ano, vyrobil jsem čelo. To byla pro mě velká zkušenost, jinak jsem v podstatě dělal jenom housle. I když čelo vypadá jako velké housle, je to něco jiného. Kolegové houslaři říkají, že jsou to housle pod lupou. Jako že jsou větší, takže se to dělá lépe.

Odmalička jste se učil na housle. Hrajete ještě?

Samozřejmě, že hraji. Jaký bych to byl houslař, kdybych si ani neuměl zahrát a vyzkoušet nástroj, který sám vyrobím. Aktivně hraji v současné době v kapelách Ginevra a Origami.

Udržujete stále nějaký kontakt se školou nebo mistry, kteří vás houslařině naučili?

Stále jezdím za Arpádem Šivákem. On je vynikající houslař a postupně mi předává jeho zkušenosti. Někdo je houslař, ale on je mistr svého řemesla. Škola nás sice řemeslu naučila, ale to zdaleka nestačí. Potřebujete získávat cenné zkušenosti dlouholetou praxí a on je ochoten podělit se o ně se mnou. Je to pro velice významný člověk, kterého si moc vážím. Houslaři se učí celý život.