Sedmnáct rozhodujících hodin dokázala pozdržet největší nápor povodně v srpnu 2002 přehrada Orlík. Právě to je za její padesátiletou historii asi nejdůležitější mezník.

„Orlická přehrada kromě akumulace vody a zajištění minimálního stavu vody na dolním toku Vltavy plní významnou roli při povodních, kdy dokáže alespoň částečně zpomalit a snížit povodňovou vlnu tak, aby se města a obce na dolním toku mohla na povodeň připravit. Svou roli Orlík prokázal právě při povodni v roce 2002, kdy poskytl čas na provedení protipovodňových opatření,“ potvrdil Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

Pokud jde o objem zadržované vody, je přehrada Orlík v Česku největší. Její nádrž je dlouhá 68 kilometrů a zasahuje kromě samotné Vltavy také na Otavu a Lužnici. Hráz zadržuje 716,5 milionu kubíků vody.

Stavba betonové hráze vysoké 81,5 metru je sestavená z celkem třiatřiceti samostatných bloků oddělených od sebe dilatačními spárami. Ty utěsňuje pryž se stoletou zárukou.

Přesto právě tudy, ale i betonem samotným, prosakuje určité množství vody. V chodbách u paty přehrady průsaky na některých místech vytvářejí stalagnity a stalaktity, tedy vápencové krápníky známé z krasů rostoucí svrchu a kvůli odkapávající vodě i zespodu. Jen jejich spojení ve stalagnát bude trvat ještě asi hodně dlouho…

Průsaky správci přehrady neustále monitorují. Unikátním Orlíkem proteče za vteřinu v průměru pět litrů průsakové vody. Co to znamená? „Jedná se o velmi malý průsak. Z toho je patrné, že naši předci přehradu postavili opravdu dobře,“ chválí vedoucí hrázný Vodního díla Orlík Pavel Melichar.

Nejtěžším testem prošla přehrada, kde pracuje třiadvacet lidí, právě v roce 2002. Podle ředitele Povodí s tak tvrdou zkouškou tvůrci díla ani nepočítali. Přesto přehrada obstála na výbornou. Poškození, které správce toku spočítal na 100 milionů korun, se na tělese přehrady neprojevilo. Voda však roztrhala takzvaný vývar, což je prostor pod přehradou, proud vymlel také přilehlé břehy i s příjezdovými komunikacemi a voda poškodila i zdvihadlo.

Je samozřejmě už opravené, ale také vnitřek přehrady si nyní mohou prohlédnout vedle obvyklých školních exkurzí i všichni zájemci.

Orlická vodní elektrárna je nejvýkonnější svého druhu v Česku. Přehrada má však také další využití, rekreační. Překonat rozdíl hladin pod a nad přehradou umožňuje výtah, takzvané zdvihadlo. To je ale zkonstruováno jen pro malé lodě. Parníky se zatím z jedné strany přehrady na druhou nedostanou, i když i pro ně je připraveno koryto většího zdvihadla.

Na jeho zprovoznění zatím nejsou peníze. Práce mají totiž stát až miliardu korun.