„Dodnes inspiruje tvůrce k vlastním kreativním výkonům,“ zdůraznil ředitel památníku Vojtěch Poláček, který je společně s kurátorkou Kristýnou Maryškovou spoluautorem výstavy.

Dvořákovy skladby zní například ve filmech Miloše Formana a Jana Svěráka. A každý rok prý vznikne několik dalších filmových děl, která používají právě jeho hudbu. Někteří skladatelé se jimi také nechávají inspirovat při vlastní tvorbě. Dokonce při komponování soundtracku k Hvězdným válkám byl pro skladatele Johna Williamse podnětem právě Dvořák. „A například Novosvětská – její první věta Adagio, Allegro Molto – dala vzniknout i jinému velkému hitu: Initials BB Serge Gainsbourga,“ uvedl ředitel památníku.

Inspirace i pro street art

Skladatelovo dílo však zaujalo třeba i Alfonse Muchu, malířku Jitku Válovou nebo současného česko-kanadského streetartového umělce Davida Strauzze, který speciálně pro výstavu vytvořil Dvořákem inspirovaný obraz. Nechybí zde však ani tři originální přípravné kresby pro komiks Antonín Dvořák autorky Renáty Fučíkové.

Aktuálnost a rozmanitost skladatelova odkazu se na výstavě, jež bude v zámečku na Vysoké k vidění do 8. října, projevuje naplno. A dokládá, že označení Superstar ke Dvořákovu jménu právem patří.

Nová výstava tak velký důraz klade i hudební a filmové ukázky. Obzvlášť se zaměřením na pětici nejvlivnějších Dvořákových skladeb – Rusalku, Novosvětskou, Slovanské tance, Humoresku a Stabat Mater – a ohlasy na ně. Zklamáni však nebudou ani příznivci tradičního pojetí výstav: nechybějí dokumenty, fotografie, busty a další předměty potvrzující Dvořákovu slávu včetně zápůjček z veřejných i soukromých sbírek.

Poláček zvláště vyzdvihuje představení dekretu o udělení Čestného odznaku pro vědu a umění od císaře Františka Josefa, pozornost je však věnována i četným dalším projevům uznání a úcty. Na své si tak přijdou třeba filatelisté: díky spolupráci s Poštovním muzeem je k vidění kompletní řada českých a československých známek s Dvořákovým portrétem, které vznikaly od 30. let minulého století do současnosti. Plus některé známky ze zahraničí. „Dvořák byl na nich vyobrazen i v tak odlehlých zemích, jako jsou třeba Mongolsko či Guinea,“ podotkl Poláček.

Jako hvězda pop music

Popularitu Dvořáka u současníků srovnává ředitel památníku s postavením dnešních hvězd pop music. Mohla se ostatně uplatnit i ve prospěch okolí, jak dokládá unikátní Dvořákův rukopis spojený přímo s Vysokou: přímluvný lístek, jímž se skladatel zasazuje o přijetí místního chlapce na hornickou školu v Příbrami. „I tento vzácný dokument dokládá skladatelův vysoký společenský status. A zároveň poodhaluje fenomén protekce, který byl tehdy jevem velmi rozšířeným. Na rozdíl od dnešních časů byl totiž i z mravního hlediska mnohem více akceptován,“ upozornil Poláček.

„Dvořákova tvorba dodnes inspiruje tvůrce k vlastním kreativním výkonům,“ zdůrazňuje ředitel Poláček. Právě to je jedním z poselství nové výstavy. „Chce ukázat, že Dvořák není ani zdaleka historickou postavou a kamennou ikonou, na kterou se práší v muzeích. Díky svému dílu je stále živým autorem. A nejen proto, že jeho hudba se stále hraje a hezky se poslouchá,“ připomněl Poláček.

| Video: Youtube

Nabízí současně i další lákadlo: „dvořákovský“ med od místních včel. Z krajiny, kterou Dvořák miloval, kam více než dvacet let jezdil na letní pobyty z Prahy i z dirigentských turné po světě – a jejíž zvuky i hudební obrazy zakomponoval do řady svých skladeb. Památník totiž spolupracuje i s místním Rodinným včelařstvím Šálkovi, které umístilo úly v místech, kde se Dvořák rád procházel.