„Hvožďansko nejsou pouze Hvožďany. Nesmíme zapomenout rovněž na Leletice, Vacíkov, Roželov, Planiny, Mýta a Pozdyni,“ uvedla starostka Hvožďan Markéta Balková.
Na správním území, které čítá téměř 50 km2 a je rozlohou druhé největší na Příbramsku, žije trvale něco přes 800 obyvatel. Podle nejstarších záznamů zde v polovině 14. století stával raně gotický kostel sv. Prokopa a gotická vodní tvrz zvaná Hwozdan. První písemná zmínka o Hvožďanech pochází z roku 1352. Původní středověká vodní tvrz stávala pod kostelem a ochranu jí poskytoval rybník. Tato vodní tvrz byla kolem roku 1500 opuštěna a na jižním okraji obce byla vystavěna nová renesanční tvrz s poplužním dvorem, tak jak ji známe dodnes.
Prvním známým majitelem hvožďanského zboží byl Oldřich z Hvožďany. Do roku 1666 koupil Hvožďany Aleš Ferdinand z Mitrovic a do té doby se ve Hvožďanech vystřídalo mnoho pánů. Ale od této doby až do zrušení roboty patřily Hvožďany majitelům lnářského panství. Velkostatek s pozemky trval až do roku 1924, kdy byl pozemkovou reformou rozparcelován.
Při prvním číslování obývaných domů v roce 1770, měly Hvožďany 52 popisných čísel. Koncem 19. století bylo ve Hvožďanech 732 obyvatel a 115 domů. Spojení se světem zajišťovala od roku 1893 pošta. V roce 1976 se staly součástí Hvožďan Leletice, Vacíkov, Roželov, Mýta, Planiny a Pozdyně a vytvořily nové správní území. V současné době zde žije 839 obyvatel z toho ve Hvožďanech 438.
„První polovinu 20. století výrazně ovlivnily dvě světové války. Do první narukovalo 65 mužů a 27 jich padlo nebo zemřelo na válečné útrapy. Druhá světová válka tragicky postihla celou židovskou rodinu Neumanů. Poválečná konjunktura za první republiky významně změnila vzhled obce přestavbou selských a hospodářských stavení, hospod a živnostenských provozoven,“ sdělil kronikář obce Karel Chrastil.
Ke stavebním aktivitám v období mezi světovými válkami patří také stavba požární zbrojnice a obecní váhy. „Důležitým mezníkem rozvoje a modernizace obce byla elektrifikace provedená v roce 1927. Od začátku třicátých let měly Hvožďany autobusové spojení do Březnice, ale telefon byl do obce zaveden až o několik let později,“ uvedl Karel Chrastil.
Po druhé světové válce nastal nebývalý stavební rozvoj obce. Mezi nejdůležitější akce patří stavba zdravotnického střediska, vydláždění návsi a přilehlých ulic, přestavba místní tvrze na šest bytových jednotek, dále rekonstrukce budovy školy a její přístavba o další učebny.
V polovině 60. let byl místní hřbitov rozšířen o novou část. Poté byla otevřena nově postavená mateřská školka. Následovala školní tělocvična. V 70. letech byla rozšířena náves po demolici 8 domů, postavena nová hospoda a kulturní dům. Od roku 1971 má obec víceúčelovou vodní nádrž a sportovci nové fotbalové hřiště. V 80. letech bylo postaveno dvaačtyřicet bytových jednotek a dvanáct rodinných domů. Od poloviny 90. let mají Hvožďany novou čerpací stanici a v roce 2001 byla dokončena stavba dalších osmi bytových jednotek.
„V letech 2003 - 2005 byla realizována stavba „století“, totiž výstavba vodovodu, nové kanalizační sítě a čističky odpadních vod ve Hvožďanech. V roce 2008 byla dokončena výstavba domu s pětadvaceti chráněnými byty. Nedávno byla zmodernizována tělocvična při základní škole a otevřeno nové dětské hřiště. Zároveň byla vystavěna nová místní komunikace v obci a obecní knihovna ve Hvožďanech prošla radikální obnovou. Řada investičních akcí posledních let byla realizována díky dotacím, ať už prostřednictvím Fondů Středočeského kraje, nebo například Státního fondu životního prostředí,“ dodala Markéta Balková.
Sbor dobrovolných hasičů byl ustanoven ve slavnostně vyzdobené hospodě U Beranů za účasti sedmadvaceti členů v říjnu 1887. Sbor vznikl na popud místních rolníků a řemeslníků, kteří si po velkých požárech v předešlých letech uvědomili potřebu hasičského sboru v obci. „V současné době členskou základnu tvoří šestačtyřicet členů. Zásahová jednotka sboru je v počtu devatenácti členů, je zařazena jako JPO III. Vybavena je cisternou CAS – 25 Škoda, Avia 30 PS-12, plovoucím čerpadlem a motorovou pilou.
V loňském roce dostala obec od příbramských hasičů starší osobní terénní vozidlo Daihatsu Feroza. Letos zakoupil obecní úřad další zánovní požární stříkačku PPS – 12,“ uvedl jednatel hvožďanských hasičů Stanislav Tůma. Vlastní sbory mají rovněž Leletice, Vacíkov i Roželov. „Nutno poznamenat, že tyto sbory na Hvožďansku patří k významným společenským organizacím, které se vždy výrazně podílely a podílejí na hospodářském i kulturním životě v obci,“ doplnil Stanislav Tůma.
Dalším aktivním spolkem v obci je Tělovýchovná jednota Sokol Hvožďany založená v roce 1920. Zakladatelé patřili k aktivním a vlastenecky založeným občanům. Po druhé světové válce se již tělocvičnou jednotu nepodařilo obnovit. „Název Sokol však převzala nová tělovýchovná jednota. Psal se rok 1943 a v Roželově byl založen sportovní klub se zaměřením na fotbal. Účastnil se čtvrté třídy okresní soutěže Příbramska. Žákovský fotbal byl založen v roce 1986 a trval do roku 2003. V minulé sezoně se podařilo založit i žákovskou minipřípravku, bohužel pouze na jednu sezonu,“ vysvětlil Stanislav Kramosil z Hvožďan.
Poměrně mladý je Spolek Beneše z Blíživy. Zabývá se historiií a kulturou a spolupracuje se spolkem z Bělčic - Junáci. Hvožďanský Spolek Beneše z Blíživy se aktivně podílí na celkovém dění v obci. „Letošní novinkou, pro ukrácení dlouhých zimních večerů, bylo podvečerní čtení ze starých hvožďanských kronik a dokumentů,“ doplnil rychtář spolku Josef Kabát.
Ve Hvožďanech existují ještě další spolky a sdružení jakými jsou například Nohejbalový klub Třemšín, Včelařský spolek pro Hvožďany a okolí nebo Myslivecké sdružení Javory.
„Dětství je úsek lidského života, který se musí prožít naplno, protože jinak by se život stal chudým. Každý člověk si již od narození pomalu střádá střepy poházené na cestě k dospělosti do jedné velké mozaiky – zvané život. Nejpestřejší a nejkrásnější část této mozaiky je dětství spojené se vzpomínkami na školní léta,“ napsala ve slohové práci žákyně hvožďanské školy.
Škola ve Hvožďanech má 266 let dlouhou tradici. Současné školství reprezentují Základní škola a mateřská škola Hvožďany fungující jako jeden právní subjekt. „Žijeme v současnosti, ale odkaz a vzpomínky nás inspirují a zavazují k tomu, abychom v bohaté tradici pokračovali, i když to mnohdy není zrovna jednoduché a snadné. Jsme si vědomi, že pro další existenci obce a její rozvoj, ať už ekonomický, společenský i sociální, je škola v obci velice důležitá,“ uvedla ředitelka školy Edith Křečková.
Vzdělávací program školy s názvem „Škola pro život“ má za cíl, aby její absolventi byli dobře připraveni na budoucí život. Pedagogové se žákům snaží nabídnout například zajímavý způsob výuky přírodovědných předmětů, tělesné výchovy, praktické výchovy a jiných. Krásná okolní krajina a příroda se k tomu přímo nabízí. „V návaznosti na to věnujeme velkou pozornost i ochraně krajiny v podobě třídění odpadů, sběru elektromateriálu, starého papíru a podobně,“ sdělila Edith Křečková.
Výuku cizích jazyků škola poskytuje už v mateřské škole. Rovněž výuka informatiky je podpořena počítačovou učebnou se spoustou zajímavých výukových programů. Učitelé se také dlouhodobě věnují péči o žáky se specifickými poruchami učení.
Škola nezapomíná ani na volný čas žáků. Ti mají možnost pracovat v některém z deseti zájmových kroužků. Řadu let na škole působí pěvecký sbor Rolnička a zároveň škola už deset spolupracuje se Základní uměleckou školou Jakuba Jana Ryby v Rožmitále pod Třemšínem. „V současné době má tato její pobočka v naší škole již téměř padesát žáků ve třech oborech – hudebním, výtvarném a dramatickém. O veřejná vystoupení žáků ZUŠ je stále vetší zájem, hlavně kvůli zvyšující se úrovni vystoupení,“ doplnila Edith Křečková.