Kliknutím zvětšíteObavy, že se zákaz kouření v restauračních zařízeních negativně podepíše na jejich návštěvnosti, se naplnily z části. Klasické hospody v Příbrami zaznamenaly úbytek hostů a to především přes zimu, nyní se z nich část vrátila, ale s téměř letními teplotami postávají venku a vychutnávají si svou cigaretu. Výhodu mají tedy ty podniky, které jsou vybavené vlastní zahrádkou či terasou. Některé podniky ale zanikly úplně.
Ovšem dá se předpokládat, že příčin k jejich zániku bylo více, minimálně zákaz kouření a zavedení elektronické evidence tržeb. Dodnes tak například zeje prázdnotou restaurace Zlatý soudek na náměstí TGM v centru Příbrami a zavřená je i vedlejší sport bar. Koncem března se zaklaply dveře i herny Corado v Potoční ulici nebo Jihočeské restaurace na příbramském sídlišti, kterou nahradí kasino. Do nových a výrazně menších prostor se přestěhovala i oblíbená restaurace Na Chmelnici. I ta své původní prostory uvolnila kasinu.
Na výrazně nižší tržby a návštěvnost si stěžuje i Eva Říhová z pivnice Elis. Ta kvůli poklesu návštěvníků zkrátila provozní dobu o dva dny, takže nyní se v pondělí a v úterý zlatavého moku u ní už nenapijete. „Od té doby, co už tu nesmím mít automaty, tak je to hodně těžké. Ty mi vydělaly na energie, ale při těch současných tržbách je to mizérie,“ stěžuje si majitelka pivnice Eva Říhová. V současné době se o provoz stará sama, protože jí už nevydělá ani na brigádníky a v podstatě žije jen ze štamgastů. Naopak zákaz kouření jí až tak nevadí. „Nejdřív jsem byla proti, ale teď už mi to nevadí, aspoň mi z práce nesmrdí šaty kouřem,“ říká. Do Elis se kuřáci teď právě vracejí, ale stojí venku před restaurací u tzv. „prkna“, kde dál fungují jako uvnitř u svého štamgastovského stolu, akorát pro pivo si chodí dovnitř.
Svérázným způsobem se se zákazem kouření vypořádal klub Barovka v kulturním domě. Ten má totiž zřízenou oddělenou kuřárnu. To je z toho důvodu, že se nachází v suterénu budovy a hosté by jinak neustále courali ven až před kulturní dům, což by například při koncertu bylo i technicky náročné, neboť se do klubu chodí přes uzamčené dveře a hosty dovnitř pouští ochranka. Takhle si hosté odejdou zapálit do oddělené místnosti, kde mají pohodlí a mohou si s sebou vzít bez obav i pití.
Zákaz kouření má i vliv na samotnou obsluhu. Ve staré vorařské hospodě U Krůtů v Kamýku nad Vltavou se vždycky kouřilo a interiér má dodnes „kuřáckou“ patinu, kterou by ocenili zcela určitě například filmaři. Ovšem majitel podniku a výčepní v jedné osobě Václav Krůta je také kuřák, ale bohužel si ve vlastní hospodě už nezapálí a chodí jako ostatní ven před vchod. „Když si jde zakouřit, tak chlapi musejí čekat na pivo, až se vrátí, je to podle mě nesmysl,“ říká rázně jeden z hostů Jiří Jankovský, který v těchto dnech staví v Kamýku padesátimetrový vor tradičním způsobem a který bude v létě vozit turisty po Vltavě.
Ovšem jsou i výjimky. Například v Lazsku, se naopak loni podařilo po delší době obci pronajmout hospodu, která byla de facto jedinou v obci a delší dobu zavřená. Nyní je v provozu a slouží nejen pro zázemí obecních akcí, jako byl například únorový masopust.
Na zákaz kouření v restauracích a barech se i po roce svého trvání různí názory. Dokonce ani nerozhoduje, zda je dotyčný kuřák nebo ne. „Myslím, že každý se sám může svobodně rozhodnout, jestli chce kouřit nebo dělat cokoliv jiného, ale nikdy by tím neměl omezovat ostatní, proto jsem za zákaz kouření v restauracích rád, i když si myslím, že oddělení na kuřáckou a nekuřáckou část bylo pro nekuřáky dostatečné opatření,“ myslí si příbramský fotograf Martin Janota, který je sám nekuřák a by byl podle svých slov pro zmírnění pravidel zákazu a například v podnicích, kde se lidé nestravují, by rozhodnutí, zda bude kuřácký nebo ne nechal na provozovateli.
Naopak ředitelka Galerie Františka Drtikola Hana Ročňáková je dlouholetá kuřačka a podle ní se zákaz kouření osvědčil a nebyla by proto pro jeho zmírnění. „Je to zlozvyk, který má dopad na zdraví a proto se ho snažím zbavit,“ dodává.
10
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
