Jako hrdina si nepřipadám, říká praktická lékařka Ilona Zelnerová

„V naší práci nastala zásadní změna. Z médií jsme věděli o průběhu epidemie v Itálii a s určitými obavami jsme očekávali něco podobného i u nás. Z počátku jsme se snažili pracovat  hodně po telefonu v distančním režimu, na dálku. Vedl nás k tomu nedostatek ochranných  prostředků,“ řekla s tím, že výhodou práce praktických lékařů je, že své pacienty mnoho let znají a znají i jejich choroby i bez  studování zdravotní dokumentace.

Vzhledem k možnosti poslat elektronický recept, vypsat elektronickou neschopenku a karanténu  lze v tomto režimu částečně pracovat. Má to však svá úskalí. Bez přímého kontaktu s pacientem se vše vyřešit nedá.

Barbora Švarcová: Už se všichni těšíme, až se vrátíme do normálního režimu

Příbramsko

Veřejnost nyní lékaře samozřejmě považuje za hrdiny z první linie, ale Ilona Zelnerová se tak podle svých slov necítí. „Rozhodně si nepřipadám jako hrdina, pouze dělám svojí práce,“ říká. Ovšem práce takzvaně v plné polní samozřejmě není vůbec jednoduchá. Problémem je, že nikdo neví, jak dlouho tato situace bude trvat, dle našich a světových odborníků pravděpodobně dlouhodobě.

„Teď se situace na trhu s ochrannými prostředky alespoň částečně zlepšuje, částečně nás zásobuje kraj. Snažíme se skloubit práci na dálku  s každodenní ordinací, pacientů v ordinaci opět přibývá. Snažíme se je objednávat tak, aby se v čekárně nepotkávali, pracujeme  v ochranném obleku, v rukavicích, s respirátorem  a stále dezinfikujeme,“ přibližila současnou každodenní rutinu Ilona Zelnerová.

Chodí nebo volají do ordinace často lidé s podezřením na onemocnění koronavirem?
Takoví pacienti, kteří mají příznaky suspektní z možné infekce, volají. Po telefonu se snažíme  stav pacienta vyhodnotit a pacienty, kteří by mohli mít infekci koronavirem, necháme nejprve otestovat ještě před osobním kontaktem. K tomu slouží různé algoritmy, ty se neustále mění podle aktuálních znalostí o tomto typu koronaviru a zejména dostupného testování. Vláda vydává nařízení, která se neustále mění. Zorientovat se v nastalé situaci není zrovna jednoduché. V současné době pacienty s dušností posíláme do nemocnice, lehčí pacienty necháváme testovat ve stanu, který je zřízen před nemocničním areálem na Zdaboři. Dle výsledků dostupných testů je už teď evidentní, že promořenost  lidí na Příbramsku je minimální.

Měl už někdo z vašich pacientů onemocnění Covid-19?
Ano, zatím jsem se v ordinaci setkala s jednou pacientkou, která byla pozitivně testována na Covid-19. Měla kašel, v době, kdy přišla do naší ordinace, už byla bez teploty, měla lehký průběh onemocnění.

Jak se chovají v době koronaviru vaši pacienti?
Naši pacienti jsou ukáznění. Nejprve volají, výjimečně přijdou do ordinace bez předchozí telefonické domluvy. Jedna pacientka nám šila zdarma roušky pro nás i další starší pacienty, kteří nebyli schopni si roušky opatřit. Od dalšího pacienta jsme dostali  zdarma dezinfekci v době, kdy  byl dezinfekce na trhu nedostatek. Těm bych chtěla touto cestou poděkovat. Bohužel zejména starší lidé se bojí vycházet a bojí se i k lékaři, přestože mají obtíže. Takže koronavirová pandemie může paradoxně zavinit i ztráty lidských životů, které nemusí být způsobeny koronavirem.

Jak funguje v této době vaše spolupráce s nemocnicí či s krajem? 
Obecně spolupráce praktiků s nemocnicí funguje lépe než kdykoliv v minulosti. Pravidelně se schází krizový štáb, jehož součástí jsou i zástupci praktických lékařů. Po dohodě praktiků s nemocnicí byl zřízen i testovací stan na Zdaboři, přes kolegu doktora Šedivého, který to vše koordinuje, posíláme každý den na testování své pacienty. Funguje to dobře. Spolupráce s krajem také funguje, na počátku epidemie jsme si sami byli nuceni shánět veškeré ochranné prostředky  po vlastní ose,  v současné situaci už dostáváme  roušky a  a respirátory  z kraje, během posledního týdne  už jsme dostali i ochranné brýle a štíty, mají přijít i nějaké ochranné obleky.

Vězni v Příbrami ušili už přes deset tisíc roušek

Příbramsko

Co na vaši službu v době nouzového stanu říká rodina? Má o vás obavy?
Moje rodina ví, že jsem si tuto práci vybrala dobrovolně, mám ji ráda. Složila jsem přísahu. Nedokážu si představit, že bych ji porušila. Byla jsem připravena i na to, že při krizovém scénáři, pokud budou přibývat počty závažně nemocných pacientů, budeme muset vypomáhat i v nemocnici. To se naštěstí nestalo. Díky včasné reakci naší vlády a epidemiologů zatím nejsme vystaveni situaci, jaká je v Itálii a v dalších okolních zemích, kdy zdravotníci jsou opravdu hodně vytíženi při péči o pacienty s těžkým průběhem koronavirové infekce, a mnoho zdravotníků je nakažených, někteří umírají. Na druhou stranu samozřejmě určité obavy z nákazy jsem měla a mám, tím si určitě prošel každý. Zbývá jenom minimalizovat riziko nákazy tím, že se budeme při práci s pacienty dostatečně chránit.

Jak konkrétně vám pandemie koronaviru změnila život?
Jak už jsem zmínila, změnila mně zásadně pracovní život.  Jinak mně omezila život jako všem ostatním. Nestýkám se s přáteli ani příbuznými, omezuji styk se svou matkou, nechodím cvičit, neplánuji zahraniční dovolenou. Na druhou stranu si člověk uvědomí, že je v životě spousta zbytečností, bez kterých se obejde. Naučí se vážit si běžných věcí a situací, kterých si nevážil, radovat se z maličkostí. Já se snažím čerpat energii při procházkách v přírodě a při práci na zahradě.