Rodáka z Českobudějovicka do Příbrami přivedl zájem o techniku, zpracování nerostných surovin a problematiku jejich těžby, kde vystudoval vysokou školu báňskou. Ve městě si také našel manželku Annu, která pocházela z významné rodiny Pelcových, vlastnících tiskárnu v Plzeňské ulici. Do Příbrami se Jan Holický s rodinou vrátil roku 1940. Nejvyšší městskou funkci, tedy post předsedy správní komise města, zastával od roku 1941. „Podílel se mimo jiné na zvelebování veřejných prostranství. Svědčí o tom například dokument z 25. června 1941 o předláždění hlavního náměstí, kde je i vyfocen,“připomíná zásluhy Jana Holického ředitel hornického muzea Josef Velfl.

Po atentátu na Reinharda Heydricha zatkli nacisté Jana Holického 15. července 1942. „Nacisté Janu Holickému dávali za vinu jeho vlastenecké postoje, dále pak i to, že stojí v čele města, ve kterém byli předtím zatčeni a popraveni za údajné schvalování atentátu významní občané, se kterými úzce spolupracoval,“ uvádí důvody Holického zatčení ředitel příbramského muzea.

K zatčení došlo na základě hlášení vedoucího místní blokové ústředny bezpečnostní služby (tzv. Sicherheitsdienst) Herberta Teufela. „Příznačné jméno – Herbert Čert, civilním povoláním ředitel německé školy v Příbrami,“ podotýká Josef Velfl s tím, že Teufel nebyl po válce nikdy za své zločiny potrestán. Němci Jana Holického nejprve odvezli, stejně jako další zatčené obyvatele z Příbramska, do věznice v Táboře, kde mnohé z nich i popravili. Ale kvůli zrušení stanného práva na exekuci Jana Holického už nedošlo a tak byl převezen do koncentračního tábora v Osvětimi, kde byl 4. listopadu 1942 umučen.

Odhalení pamětní desky Jana Holického, o jejíž umístění ve foyer příbramské radnice požádal vedení města právě ředitel hornického muzea, se zúčastnily společně s vedením města i pravnučky a vnuk Jana Holického. Během heydrichiády nacisté na Příbramsku popravili před 50 lidí.