„Akce není jen pro odborníky, ale i pro laiky, kteří se o tento obor zajímají, chtějí si projít jeskyně, poznat zdejší živočichy a dovědět se spoustu zajímavostí," láká výletníky Radim Brom ze Speleoklubu Týnčany, který poskytl Příbramskému Deníku rozhovor.

Jak dlouho už funguje Speleoklub Týnčany a proč zrovna v tomto kraji? Jaká zajímavá místa tento kraj skýtá?
Speleoklub Týnčany vznikl v roce 1989 sdružením členů několika různých organizací, které na lokalitě Týnčanského krasu dříve pracovaly. Speleologický výzkum tohoto území totiž započal již v roce 1973 skupinou nadšenců ještě pod hlavičkou dnes již neexistující organizace TIS (něco jako současný ČSOP). Speleoklub Týnčany je jedna ze šedesáti základních organizací České speleologické společnosti, která sdružuje amatérské jeskyňáře v celé České republice. V současnosti má náš klub deset členů jak z okolí – ze Sedlčan či Milevska, tak i například z Prahy.

A proč Týnčanský kras?
Jedná se geologicky o zajímavou lokalitu, kdy je v krajině středních Čech, která je tvořena převážně žulami, malý ostrov vápenců a dalších sedimentů pradávného moře. A vápence se díky vodě rozpouštějí a tím vznikají jeskyně. Ale nikdo z dřívějších odborníků nevěřil tomu, že by zde, v tak malém vápencovém území s natolik složitou geologickou stavbou, mohly vzniknout vůbec nějaké jeskyně. A přesto se je zde podařilo objevit, a to zásluhou amatérských jeskyňářů nadšenců.

Jsou jeskyně v Týnčanském krasu veřejnosti běžně dostupné?
Jeskyně Týnčanského krasu nejsou veřejnosti přístupné, jsou veskrze velmi malé a provést zásah do jeskyně pro její zpřístupnění v tom klasickém pojetí by se dal přirovnat k její úplné devastaci. Ale je zde příležitostně se možnost se týnčanských jeskyní podívat v rámci prezentace činnosti našeho klubu, což je například při Dni otevřených jeskyní nebo v rámci Setkání speleologů, které náš klub letos pořádá.

Co se týká prohlídky jeskyně, co tam na návštěvníky všechno čeká? Kdo by se měl prohlídce raději vyhnout?
Jak už jsem řekl, jeskyně Týnčanského krasu jsou velmi malé, takže nečekejte velké dómy a prostorné chodby. Dómy jsou zde spíš dómečky, chodby spíše plazivky, kde se člověk musí pohybovat po čtyřech, ale nechybějí tu ani skutečné plazivky, kdy se musíte vysloveně v leže posouvat několik metrů vpřed. Ale odměnou za tu cestu bude pohled do malých, ale krásných zákoutí s krápníky a sintropády nebo do divoce tvarovaných částí chodeb, které vymodelovala podzemní voda…

Když se řekne jeskyňář, čím se tento obor vyznačuje? Hledá zajímavé prostory, útvary, živočichy nebo ho láká nebezpečí? Nebo všechno najednou?
Speleologie je obor, který zahrnuje velký rozsah činností, a to od objevování neznámých podzemních prostor, jejich následnou dokumentaci a ochranu, přes studování všeho možného, co v jeskyních je (sedimenty, kosti, krápníky, živočichové a pod.), až k čistě sportovním výkonům k dosáhnutí nejhlubšího, nejdelšího či čert ví jakého cíle… Každý jeskyňář se většinou specializuje na několik zájmových činností, někdy z důvodů své fyzické konstituce, a u některých kolegů se tento koníček stal i zároveň povoláním (vědečtí pracovníci, ochranáři, záchranáři). Ale od většiny jeskyňářů se dozvíte, že je žene do výzkumu podzemí touha objevit dosud neznámá místa, která ještě nikdo nikdy neviděl. A krom toho všeho být také s lidmi, kteří mají stejný zájem.

Která z jeskyní v republice vás nejvíc oslovila, kam se rád vracíte?
Bude to bezesporu Amatérská jeskyně v Moravském krasu. Je to splněný sen generací dobrovolných jeskyňářů, který se podařil uskutečnit díky stovkám hodin práce při vyklízení sedimentů, kterými příroda uzavřela vstupy do svého podzemního království. Tato jeskyně má nyní již přes 40 kilometrů objevených chodeb a je tím také nejdelší jeskyní v České republice! Její jméno bylo navrženo právě na počest amatérských jeskyňářů, kteří ji objevili, a to v době, kdy se spíš upřednostňovaly názvy typu Družby, Leninova, Revoluční a podobně.

Na co byste nalákal výletníky i bez ohledu na akci?
Krajina Týnčanského krasu a celé okolí Petrovic je velmi malebné a bez větších zásahů člověka. Pro mne, coby nadšence pro geologii, je plná unikátních kombinací hornin, kde se střídají velké žulové balvany v kamenných stádech s viklany různé velikosti, se strmými skalisky sedimentárních hornin, s výstupy vápenců, kde na jejich povrchu vlivem jejich rozpouštění vznikají například krapy či závrty a toto vše je zhuštěno na velmi malém prostoru, na pár kilometrech čtverečních. Do toho všeho jsou zapasované vesničky, samoty a mlýny. V každém koutku krajiny je vidět fortel našich předků, kdy dokázali využít sebemenší píď půdy, kdejaký potůček pro svoji obživu a přitom krajinu nezničili… Je zde Naučná stezka Petrovickem, na které lze spatřit většinu zajímavostí zdejšího kraje včetně několika zastaveníček týkajících se Týnčanského krasu a jeho jeskyní.