Pět stovek nových vojáků v Jincích

Asi pět stovek nově příchozích příslušníků armády totiž nemá v Jincích kde bydlet, je nedostatek ubytovacích kapacit. Vojáci sice musí v rámci své profese počítat s možným stěhováním, jenže po takzvané redislokaci pardubického oddílu do Jinců mnozí z nich dokonce řeší, zda zůstat u armády.

Problém je ve zmiňovaném ubytování a finanční náročnosti kladené na vojáky, protože mnozí z nich začali stavět domy v Pardubicích, vzali si hypotéky a kromě těchto výdajů denně utratí další peníze za dojíždění do kasáren.

„V posádce jsou ubytovaní jen někteří vojáci, protože se nepodařilo dostavět ubytovny, jak bylo naplánováno. Další vojáci denně dojíždí z příbramské nebo pražské ubytovny,“ popsal velitel 13. dělostřelecké brigády plukovník Jan Třináctý.

Projekt na modernizaci a rekonstrukci kasáren za několik miliard byl v rámci úsporných opatření pozastaven, dokončily se například páteřní rozvody inženýrských sítí, postavilo nové oplocení areálu, opravily se některé budovy, ale už nedošlo na výstavbu ubytoven.

Prostory nejsou ani pro techniku

Z Pardubic přešla do Jinců také technika a pro ni také nejsou odpovídající prostory. Kvůli úsporám se totiž nedokončila výstavba garáží a hal pro techniku. „Asi sedmdesát procent techniky máme venku pouze pod přístřešky nebo pod širým nebem,“ připomněl velitel.

„Pro pardubické vojáky jsme tak museli připravit zázemí formou oprav a drobnějších rekonstrukcí stávajících budov,“ dodal plukovník s tím, že chápe situaci vojáků, kteří sem přišli z Pardubic a tím pro ně nastal životní zlom.

„V Pardubicích mají kromě bytů nebo rozestavěných domů i své partnerky. Teď musejí řešit, zda je sem vzít nebo mají zůstat v Pardubicích. Je to složité, i když o tom vojáci věděli dopředu. Vzít manželku do Jinců a pak čekat, zda tady sežene práci, je těžké rozhodnutí. Rodiny se tím dostaly do velmi složité situace,“ dodal velitel Jan Třináctý, který by nerad přišel o vycvičené profesionály.

Raketomety byly vyřazeny z výzbroje

Jinecká dělostřelecká brigáda zažívá tento rok skutečně zatěžkávací období. V říjnu byly z výzbroje Armády ČR vyřazeny raketomety vzor 70, známé mezi odborníky jako Grady.

Už tehdy muselo velitelství řešit, co s lidmi, obsluhujícími vyřazené raketomety. Sloužilo jich tam 120 a velitelství pro ně nakonec našlo uplatnění.

V současné době slouží u 13. dělostřelecké brigády v Jincích bezmála 1000 lidí. K prvnímu lednu 2011 jsou po reorganizaci brigády stále dva dělostřelecké oddíly, tedy 131. a 132., ale už nejsou samostatné a v názvu se vytratilo slovo smíšený, protože každý z nich ztratil po jedné baterii raketometů. „Jedna baterie měla osm raketometů, což tedy znamená, že jich naše brigáda odsunula celkem 16,“ vysvětlil mluvčí brigády Michal Abrhám.

Oba dělostřelecké oddíly jsou od nového roku i nadále podřízeny velitelství 13. dělostřelecké brigády. Ta má tedy v současné době ve své výzbroji pouze samohybné kanónové houfnice vzor 77 známé pod označením Dana. Jedná se o československou samohybnou kolovou houfnici ráže 152 mm s pohonem 8x8. Byla vyvinuta v polovině 70. let ve slovenském podniku a je umístěna na podvozku nákladního automobilu Tatra 815.

Mezi lidmi se říká, že po vyřazení raketometů bude následovat vyřazení z výzbroje také houfnic, protože jim končí životnost.

Na přezbrojení nejsou peníze

A co na to říká velitel brigády Jan Třináctý: „Dany mají skutečně životnost 10 až 15 let, potom se zbraň intenzivním používáním opotřebovává, zvláště pak hlaveň. To ale není náš případ, houfnice nejsou v žádném případně intenzivně používané. Jsou stále bojeschopné a maximálně se opravuje hydraulický systém, což není až tak nákladné. Pravdou je, že do budoucna bychom rádi přezbrojili na houfnice ráže 155 mm, což je v armádách NATO standard. V současné době je však přezbrojení především otázkou peněz.“

Většina armád NATO se také v současné době zaměřuje na hlavňové dělostřelecké systémy schopné ničit cíle na vzdálenost až 40 kilometrů. Dana má dostřel maximálně 20 kilometrů.

Spolupráce s brigádou rychlého nasazení

Dělostřelci ale mají podle velitele brigády Třináctého stále svoje místo v armádě. „Naši příslušníci tvoří také organizační jádro mnohonárodní mírové operace NATO na území Kosova,“ připomněl Jan Třináctý. Organizační jádro 1. úkolového uskupení praporu operačních záloh KFOR je dislokováno na základně Šajkovac v severovýchodní části Kosova. Její jádro tvoří příslušníci 132. smíšeného dělostřeleckého oddílu Jince a 13. dělostřelecké brigády Jince, velitelem praporu je podplukovník Jan Cífka.

V rámci reorganizačních změn od ledna 2011 dělostřelecká brigáda také vyčleňuje pro každou mechanizovanou rotu naší armády jedno průzkumné družstvo.

Do budoucna brigáda přejde na takzvaný model 2015. Co to znamená? Například, že do konce roku 2014 má být dosažena plná operační schopnost dělostřelců ve prospěch 4. brigády rychlého nasazení.