Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kabíček: Slabinou knihovny jsou malé prostory

Příbram – Už zhruba tři čtvrtě roku šéfuje Knihovně Jana Drdy v Příbrami Pavel Kabíček. Před ním tuto funkci po smrti Václava Chvála rok a půl zastával místostarosta Václav Černý, který ještě před nástupem nového ředitele stačil v knihovně zajistit personální změny, jež nyní mají dohru u soudu. To je téma, které nyní patří v Příbrami mezi nejdiskutovanější.

8.1.2012
SDÍLEJ:

Ředitel Knihovny Jana Drdy v Příbrami Pavel Kabíček.Foto: Markéta Jankovská

Jak se na věc dívá Pavel Kabíček. Jak se mu daří v jeho funkci? S jakými novinkami vstupuje do nového roku? To vše se dozvíte v následujícím rozhovoru.

Jak se vám v knihovně líbí a pracuje?
Tak, je to trošku něco jiného. Vedoucí funkci jsem nikdy nezastával. Jinak je to samozřejmě krásná práce.

Nebál jste se, že vás lidé budou srovnávat s významnou osobností, zesnulým Václavem Chválem?
No tak tomu se člověk nikdy neubrání, takže až po čase se ukáže, jestli jsem obstál nebo ne.

Někteří zaměstnanci odtud museli odejít. Kde jsou? Kdo o jejich odchodu rozhodoval? Co dělá například paní Čížková, která měla při vašem příchodu za sebou mnoho let práce v oboru jako zástupkyně ředitele. Lidé čekali, že právě ona se stane ředitelkou knihovny? Co vy na to?
Paní Čížková tady ještě pracuje, ale není ve vedoucí funkci. Samozřejmě o tom rozhoduje město a to rozhodlo, jak rozhodlo.

Jak to cítíte vy?
Já nevím, ona se zřejmě cítí ukřivděná. Nevím, co bylo mezi paní Čížkovou a městem. Tam můžou být nějaké osobní averze, nevidím do toho a ani to nechci nějak rozvádět.

Dobře, ale někteří lidé museli odejít. Proč?
Proběhla tady organizační změna, týkala se pana Petráně. Ještě přede mnou pan zastupující místostarosta Černý zrušil post hlavního účetního s tím, že chce udělat post ekonomického vedoucího úseku. A na to chtěli člověka s vysokoškolským vzděláním, člověka, který nebude jenom rozdělovat peníze od města, ale který bude přivádět i peníze zvenku.

Nově dosazený člověk má nakonec úplně stejnou náplň práce, není to tak náhodou?
Úplně stejnou ne, některé práce se shodují, ale je tam právě práce navíc.

Není škoda ztratit někoho, kdo té práci a prostředí rozuměl? A eventuálně by stačilo proškolení, pokud bylo vůbec nutné. Pan Petráň podle mých informací žádostem o dotace velmi dobře rozuměl.
Nevím, když jsem nastoupil, ptal jsem se lidí, jak jsou spokojeni s prací včetně pana Petráně. Všichni byli z osmdesáti procent spokojeni, jenom nějaké menší výhrady. Uvažoval jsem, že toto zruším, ale byl jsem upozorněn městem, že sem opravdu potřebují člověka s vysokou školou.

Takže o tom prostě rozhodlo město…
Já jsem v podstatě to rozhodnutí jenom podepsal, potvrdil. Pan Petráň trval na zaměstnanosti, říkal, že se bude soudit. Řekl jsem mu, že na to má právo.

A proč jste to potvrdil?
Já jsem o tom samozřejmě uvažoval, na městě jsem to přednesl, ale na té změně trvali.

Mezi lidmi koluje, že zahříváte židli pro Václava Chvála mladšího. Co vy na to?
Já nevím, tady každý ví o každém něco. Ještě než jsem nastoupil, tak třeba pan Petráň už věděl, kdo nastoupí. Na městě vědí, co se děje tady, tady všichni vědí, co se děje na městě. Přijde mi to jako dost velká drbárna, tohle maloměsto.

Co se týká vaší práce, není o vás příliš slyšet. Jaké veřejné akce v Příbrami už máte za sebou?
Provedl jsem poctu Janu Skácelovi, která proběhla v prosinci na čtvrté základní škole. Ve spolupráci s Gymnáziem pod Svatou Horou jsme vytvořili takové pásmo písní a básní. Chci v tom pokračovat. Už teď mám připravenou ve stejné sestavě poctu Václavu Hraběti, místnímu rodákovi. Takhle bych chtěl postupovat dál, třeba vzpomenout Jiřího Ortena. Vystudoval jsem hudbu a literaturu, to mě nejvíc oslovuje.

V odborné i široké veřejnosti se vedou dlouhodobé diskuse o tom, jaké poslání a funkce by knihovny obecně měly v budoucnosti plnit. Jakým směrem by se měly vydat, aby odolaly rostoucímu tlaku konkurence na poli informačních služeb? Jaký na to máte vy názor, a jak se tento názor odrazí v budoucím vývoji knihovny?
Teď jsme zavedli třeba čtečky, myslím si, že to nevytlačí knihu jako takovou. Moderní elektronické věci se budou užívat dál, ale jsou lidé, kteří si tu knížku chtějí ohmatat. V šedesátých letech už se říkalo, že padne román, a romány se píšou dál. Nemám strach, že kniha zanikne.

S jakou vizí, či s jakou koncepcí budoucího vývoje jste do výběrového řízení vstupoval?
S tím, že právě celý život jsem byl upozaděn z hlediska svého vzdělání, tak jsem ho na konci svého života chtěl zužitkovat ve prospěch veřejnosti v Příbrami.

Čemu jste se věnoval před nástupem do knihovny?
Nikdy jsem se nebránil tomu, být třeba pomocný dělník. V sedmdesátých letech jsem byl odejit z mníšecké školy soudruhem Jůžou. Řekl jsem, když se neuživím hlavou, mám ještě dvě zdravé ruce, tak jsem dělal pomocného dělníka v kovohutích. Pak jsem se přestěhoval do Prahy, kde jsem chvíli učil angličtinu a pak jsem udělal konkurz do rozhlasového sboru, kde jsem zpíval deset let. Po rozpadu republiky jsme celý sbor byli odejiti a hledal jsem si zaměstnání v oboru. Potom jsem byl přijat místo řidiče na francouzské ambasádě v Praze. To mě samozřejmě hrozně obohatilo. Za sedmnáct let praxe jsem tam potkal lidi jako je Roman Polanski nebo jsem třeba vezl pana Pavla Tigrida, poznal jsem Vlastu Třešňáka.

Svou funkci zastáváte již několik měsíců. Za tu dobu jste se už jistě seznámil s chodem knihovny. Co myslíte, že je silnou stránkou Knihovny J. Drdy? A co je naopak slabinou v poskytovaných službách?
Byl jsem unesen, že děvčata na dětském oddělení pracují s postiženými dětmi. Když jsem to zjistil, okamžitě jsem jel na tu jejich vánoční besídku. Byl to pro mne úžasný zážitek. Konečně se na tyto lidi pohlíží jinak, než v minulosti. V Křižáku se rozjíždí služba pro poloslepé, na Březových Horách je klub pro děti, to vše beru jako velké plus. Jedinou slabinou jsou snad malé prostory knihovny.

Už přes deset let se mluví o potřebě nových investic do objektu, o nevhodných a nedostatečných prostorách. Navrhovala se i přístavba v prostorách nevyužívané zahrady, ale během času, kdy knihovna byla bez ředitele, nebylo možné v této oblasti nic podnikat. Jaký máte plán na řešení současného nevyhovujícího stavu? Jednáte se zřizovatelem o budoucnosti knihovny? Jednáte s ministerstvem kultury o nějaké finanční podpoře v rámci grantových programů na podporu veřejných knihoven?
Samozřejmě, s městem o tom hovoříme. My bychom rádi nějaké větší prostory získali. Uvažoval jsem i o kulturním domě nebo bývalé osmé základní škole, tam je spousta pavilonů volných. I tam by se dalo uvažovat o zřízení knihovny, ale to je na dlouhé lokte.

Tam chce město zřídit školku, pokud vím, a jinak tam sídlí spousta organizací. Pokusíte se zjistit, kde se projekt na rozšíření knihovny zastavil?
Jistě, určitě. Myslím, že nějaký projekt se pozdě odeslal a už se neuskutečnil. Už je v regresi a říkali místostarostové, že už je pozdě.

Říkáte, že přemýšlíte o náhradních větších prostorách. Nedopadne to nakonec tak, že se knihovna přestěhuje a město tuto budovu prodá?
Ne, to v žádném případě. My bychom spíš chtěli sjednotit pobočky, co jsou v Křižáku, ve Školní ulici a na Březových Horách, aby to sloužilo sídlišti.

To by znamenalo propustit několik knihovnic.
Spíš to vypadá, že to zůstane tak, jak to je.

Obecně knihovny musí bojovat o každého čtenáře, některé zřizují biblioboxy (schránky, do kterých mohou v odlehlých částech města čtenáři vracet knihy a znova cestovat do knihovny), některé rozšiřují svoje služby pro tělesně handicapované či pro jinak znevýhodněné skupiny obyvatel atd. Jakou cestou se vydá Knihovna Jana Drdy?
Tu cestu jsme začali právě v Křižáku, to je nájezd pro vozíčkáře a počítač pro zrakově postižené. Věřím, že jednou to bude sloužit i jako klubovna. Také jsme zažádali o projekt na výtah tady v knihovně, už je hotový náčrt a rozpočet. Návrh už leží na městě.

Mohl byste uvést nějaký příklad dobré praxe, který se vám líbí v jiných městských knihovnách a chtěl byste ho zavést i u nás?
Tolik měst jsem ještě neprojel, ale byli jsme ve Vyškově, v Ostravě a v Novém Jičíně, kde se mi líbily pěkně udělané prostory.

Když srovnám knihovny na Příbramsku, sedlčanskou, dobříšskou nebo třeba milínskou. Všechny slaví úspěchy a některé i ocenění v celostátních soutěžích. Všem těmto knihovnám „vládnou“ ženy, a to velmi dobře. Nemyslíte, že je to tím?
Samozřejmě, že na knihovníka jde málokdo, je to vyloženě ženská záležitost, nesetkal jsem se s mnoha knihovníky. Záleží na lidech, kteří to vedou, na jejich zapálenosti.

UPOZORNĚNÍ REDAKCE: Diskuze bylazastavenakvůli porušování diskuzních pravidel

Autor: Markéta Lišková

8.1.2012
SDÍLEJ:
Na pěší pouť do Santiaga se příbramský cestovatel vydal loni.
5

K pouti do Sanatiága inspiroval Jindřicha Smítku filmový dokument

Jiří Suchý a Jitka Molavcová s orchestrem divadla Semafor

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Sedlčany – Starosta Sedlčan Jiří Burian před časem avizoval, že na 16. října svolá zastupitele města. Hlavním bodem programu měla být modernizace autobusového nádraží tedy přestupního terminálu, konkrétně způsob financování. To se ale nestalo. 

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Sedlčany - Zbyněk Jetel je nejstarším sedlčanským tenistou. Na kurtech Sokola Sedlčany nebo u tréninkové zdi ho můžeme vidět od jara do podzimu. Dokud to jen trochu počasí dovolí, věnuje se bílému sportu denně alespoň hodinu.

Příbramští ochránci koček hledají podporu a pomoc

Příbram – Spolek pro kočku pomáhá opuštěným a nalezeným kočkám ve městě už šest let. Jeho hlavní činností je jak péče o kočky a koťata žijící venku, tak o ty nalezené, nemocné či nějak zraněné. 

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení