Jaká je Pravá tvář Hand Grenade?
Stue: Pravá tvář Hand Grenade je o poznání tvrdší a metalovější než byla v začátcích. Přes songy od kapel Katapult, Alkehol, Harlej jsme se postupně propracovali až k současné tvorbě. Byla to dlouhá cesta, ale vyhovuje nám ze všeho nejvíc.

Ke vzniku kapely se váže úsměvná historka, jak tehdy kapela vznikla a jaké byly začátky?
Švíco: V osmé třídě základní školy se jednoho krásného dne rozhodli Švíco, Křusi a další dva spolužáci, že založí kapelu. Ještě ten den jsme si rozdělili obsazení nástrojů a vymysleli název a logo Hand Grenade. Do týdne se sehnaly v hračkářství nástroje a u mě v kotelně se asi deset minut týdně zkoušelo.

Od té doby uplynula řada let a máte za sebou nespočet koncertů. Navíc jste v listopadu pokřtili debutové album Pravá tvář, které jste nahrávali ve studiu Propast Petra Jandy. Jak na nahrávání vzpomínáte?
Stue: Pro mě to byl neskutečný zážitek. Ve studiu jsme strávili deset dní, z toho šest dní nahrávání a čtyři dny mix. Měli jsme drobné problémy se strunami, ale vše se nakonec vyřešilo a ze studia jsme si kromě CD odnesli i plno bohatých zkušeností a poznatků.

Křest alba byl legendární a doladěný do detailů, fanoušci si užili i ohnivou show. Jak jste křest prožívali vy osobně?
Švíco: Děkujeme za chválu. Křest v Písku pro nás byl bezpochyby koncertní událost roku 2012. Přípravy probíhaly od 11 hodin, prakticky do příchodu prvních návštěvníků a byla to trochu hektika, ale s pomocí kamarádů se vše zvládlo a byl to náš splněný sen. 

Jak vznikal návrh přebalu alba?
Švíco: Myslím, že Křusi přinesl nápad rozdělit ženský obličej na dvě strany. Zpočátku jsem si tedy nápad připravil v hlavě a pak v počítači. Slečna na obalu je spolužačka našeho Vyndyho, Kristýna Faitová, které tímto ještě jednou děkujeme, že nám poskytla svou tvář. 

Kdo bývá vaším prvním kritikem a komu jako prvnímu dáváte songy poslechnout?
Švíco: Melodii slyší většinou první táta, tedy náš manager, a pak kluci ve zkušebně, která je u nás doma, takže v tu chvíli je posluchač i celá moje rodina. Kritikem jsem ale hlavně já a kluci.
Stue: U mě je to trochu jinak, mojí melodii slyší jako první kluci ve zkušebně, ovšem kritika je na místě a je pro mě to nejlepší, jelikož díky ní song vylepšíme a upravíme.

Jak skládáte a tvoříte texty a s čím nejvíc při zkouškách zápasíte?
Švíco: Základní hudební linku děláme se Stuem sami, a poté ji na zkoušce společně doladíme a rozvineme. Lehké zápolení vzniká právě v hromadné fázi, ale většinou se shodneme na nejlepším kompromisu. Texty píšu výhradně večer, v absolutním klidu. Ideálně tak od dvou do pěti hodin  ráno.

Od loňského roku jezdíte také tour po celé republice s kapelou Dymytry. Jak došlo ke spolupráci?
Stue: Dymytry jsme znali už dříve, tedy jenom jejich nahrávky a líbily se nám. Tak jsme se kontaktovali po telefonu a po nějakém čase si padli do oka a domluvili se na společných koncertech.

Kteří muzikanti vás inspirují?
Švíco: Synyster Gates, Padge, Jimi Hendrix, Mirek Mach a tak dále a tak dále.
Stue: Mě osobně žádní. Spíše kapely jako celek a jejich originální zpracování hudby. Například  Bring me the horizon.

Stíháte se věnovat ještě jiným zájmům kromě hudby?
Stue: V první řadě ještě studuji, takže nějaký čas na školu si udělat musím. Jinak místo hudby také přítelkyni a občas si zahraju s kamarády z města v jejich zkušebně.
Švíco: Veškerá má aktivita se točí kolem kapely, tvorba plakátů, tvorba webů, grafika, video, takže kromě pár hodin týdně odpočinku s přítelkyní – nestíhám.

Pro fanoušky jste letos přichystali i vtipné video s přáním k novému roku a natáčení jste si docela užívali. Nechystáte také videoklip?
Stue: Videoklip bychom rádi natočili, máme i představu na jaký song, ale postrádáme drahocenný čas. Takže je výsledek zatím ve hvězdách.

Na čem nyní pracujete a kde si vás mohou fanoušci v nejbližší době poslechnout?
Švíco: V nejbližší době nás můžete vidět 19. dubna v příbramském Junior klubu, kam čtenáře srdečně zveme, a kde si budete moci naší tvorbu užít naplno, díky našemu novému členovi, zvukaři Jirkovi. Dále dáváme veškeré úsilí do nové tvorby, která by posunula kapelu zase o kus dál. Veškeré informace naleznou čtenáři na www.handgrenade.cz.