Radní se totiž nedokázali dohodnout, zda založení osadního výboru na Sázkách zastupitelstvu doporučit, nebo nikoli.

„Největší problémy mají starousedlíci s rozebíráním haldy u Hájů, bojí se obchvatu města, který má vést kolem Jerusalema, autobusová doprava tam téměř nejezdí, kabelová televize nepřipadá v úvahu. Naštěstí máme blízko na Svatou Horu, kam se můžeme jít alespoň pomodlit,“ popsala Helena Vithová situaci na Sázkách.

„Lidé, kteří bydlí na Sázkách, si postavili domky v době, kdy pracovali u uranových dolů. Po revoluci se nechali zlákat na levné vytápění elektřinou. Těm lidem je dnes šedesát, sedmdesát i víc let. Kromě toho, že mají drahé topení, musí si opravovat své domy a kvůli špatnému dopravnímu spojení se nedostanou ani na poštu pro důchod nebo k lékaři ve městě. A když, tak jedině ráno na sídliště, zpět nic nejede. Dokonce tu nejsou ani chodníky. A zimní úklid je také na nich. Můžeme být rádi, že k nám jede z kovohutí linka číslo 9,“ dodala.

Osadní výbory znalé místních poměrů jsou jakousi prodlouženou rukou radnice, která pomáhá řešit lokální problémy. Podle místostarosty Petra Kareše je ovšem zbytečné, aby Sázky svůj osadní výbor měly. Prý nejsou žádnou odloučenou obcí města, ale jeho součástí. Když byl připomenut vznik výboru na Březových Horách, uvedl, že tehdy byla jiná doba. „Argument, že tehdy byla jiná doba, nemohu lidem ze Sázek tlumočit. Jestli nemáte pádnější důvod, tak osadní výbor schvalte,“ reagovala Helena Vithová na Karešovu řeč.

Vznik výboru podpořili například Eva Číhalová, Ivan Šedivý, Jiří Svoboda nebo Svatopluk Chrastina, kteří jej vnímají jako radnici užitečný. Sázky jsou po Březových Horách, Brodu, Žežicích, Orlově, Lazci, Kozičínu, Nové Hospodě, Zdaboři a Zavržicích desátým osadním výborem.