Gastroopadem je myšlena biologicky rozložitelná hmota, která vzniká v restauracích, jídelnách, a výrobnách potravin. Jedná se zejména o zbytky z výroby a úpravy potravin či nedojedené zbytky. Lze k němu počítat i prošlé potraviny z obchodů. Kvůli svým vlastnostem způsobují komplikace při skládkování, protože tvoří tvorba skládkové plynu a výluh. Jejich drcení a vypouštění do kanalizace je v České republice zakázáno Zákonem o vodách a veterinárními předpisy. Nezákonný je i dříve tradiční a oblíbený způsob zbavování se zbytků, a to zkrmování hospodářskými zvířaty.

Záleží na provozovatelích jednotlivých organizací, tedy například škol a jídelen, jakým způsobem se rozhodnou postupovat. Ředitel Střední odborné školy a Střední odborné učiliště, Dubno Milan Lehocký přiblížil, jakým způsobem likvidují gastroodpad: „Odpad od nás většinou odebírá kynologická služba, která zajišťuje ostrahu areálu naší školy. V současné době uvažujeme o nákupu elektrického kompostéru a o komplexním řešení této problematiky v souvislosti s ekologickou výchovou našich žáků.“

Systémově svoz gastroodpadu řeší v Sedlčanech. Způsob, který praktikují, popsal místostarosta města Miroslav Hölzel: „Od loňského roku je nová věcí, kterou technické služby provádějí, svoz gastroodpadů z našich jídelen, to znamená ze základních a mateřských škol, a děláme to i pro střední odborné učiliště, kde jsme se od začátku dohodli s panem ředitelem, že jsme schopni to vyřešit.“

Místostarosta Hölzel přiblížil, že služba měla složitější náběh, protože od nového roku je likvidace gastroodpadů bedlivěji sledována a případně sankcionovaná. Protože nechtěli s jejím provozem začínat až od prvního ledna, svážet gastroodpad začali již v listopadu. Upřesnil: „Technické služby odpad vozí v uzavřených plastových třicetilitrových soudcích s vodotěsným uzávěrem, aby to z toho nešplouchalo a vozíme to na skládku do Přibišic u Benešova u Konopiště, a tam to už dlouhodobě používají jako topení do bioplynky. Takže se to likviduje tímto způsobem, kterým se má, protože podle Zákonem o vodách a veterinárních předpisů se gastroodpady nesmí zkrmovat.“

Místostarosta také vysvětlil, proč se k provozování svozu město rozhodlo: „V poslední době se k tomu začaly připojovat i jídelny z okolních obcí. Firmy, které tyto služby nabízely, vyhrožovaly, že na to musí mít extra certifikáty, speciální auta a podobně, tak jsme si na veterině a na hygieně zjistili podmínky a v podstatě se tím ty firmy jen snažily utrhnout byznys pro sebe a dělat to draho, takže si to raději děláme sami.“

V Sedlčanech sváží kolem 100 kilogramů za den ze zapojených provozoven. Našli způsoby, jak jeho množství snížit, například polívku přecedí, takže se tam nelije celý její objem. V průměru tedy sváží přibližně 120 kilogramů dvakrát týdně. Používají dvě sady nádob, plné odvezou a na místě nechají prázdné. Momentálně se k systému připojila také Kosova Hora a Nalžovice. Subjektům, od kterých sedlčanské technické služby zbytky jídla sváží, účtují podle hmotnosti, kolik odpadu vyprodukují a k tomu podle ujeté vzdálenosti zhruba 10 korun za kilometr.