VYBRAT REGION
Zavřít mapu

AKTUALIZOVÁNO, NOVÉ SNÍMKY: Klenoty brdského lesa VII

Jižním Brdům vévodí majestátní vrch Třemšína

3.1.2009 2
SDÍLEJ:

Památný buk, který je spíše znám pod jménem Buk-Dvoják, přejmenovali lesníci podle typu růstu na Buk-Bránu.Foto: Karel Hutr


Kdo poprvé zavítá do rožmitálské kotliny, v první řadě ho zaujme už dávno předtím, než se ponoří do údolí pod výspou brdských kopců tmavě zelená podkova lesů, obepínající Rožmitál a vesničky rozeseté pod hranicí lesa. Až poté si poutník povšimne z pohledu od Rožmitálu výrazného hřebenu vrcholů zprava Hengstu, Holého vrchu, Křemelu, a až vzadu vlevo toho největšího, ale z pohledu od Rožmitálu nijak výrazného temene Třemšína. Vrchol nejvyšší hory jižní výspy Brd vypadá mnohem impozantněji od pohledu z Blatenska nebo Nepomucka. Odsud totiž pozorovatel vidí zvedající se hřebeny Brd stoupající až k Třemšínu.

Jak jsem se již zmínil, je Třemšín tajemným a posvátným místem Podbrdska. Nic na to nemění fakt, že není nejvyšší, ale je nejznámějším s ohledem k historii zdejšího kraje, která se zřejmě začala psát právě na této hoře. Někdy na přelomu 12. a 13. století byl na samotném vrchu postaven hrad. Podle dosavadních archeologických průzkumů byla pevnost uprostřed hlubokých a tehdy neprostupných pralesů nijak mimořádnou stavbou. Víme, že na hradě vládli páni z Třemšína. Jejich znak byl stejný jako znak pánů z Rožmitála. Listinami je doložen jako první majitel Beneš z Třemšína. První písemná zmínka, která může ztvrdit původ hradu, pochází z roku 1349 a u zachovalé listiny se uvádí právě jméno Beneše z Třemšína. Jedná se o dokument, kterým se měl rovnat spor o hranice rožmitálského panství mezi arcibiskupem Arnoštem z Pardubic a Oldřichem z Rožmitála. V průběhu dalších let se v souvislosti s hradem na Třemšíně objevují jména jako je Hroch z Třemšína nebo Diviš. Synové posledně jmenovaného, kterými byli Jošt a Jan zvaný Jan Zajíc z Rožmitála se o hrad v roce 1389 soudili. Jan Zajíc bojoval proti Pražanům a jeho příbuzný Beneše z T5emšína bojoval po boku krále Zikmunda. To možná rozhodlo o osudu třemšínského hradu, který v roce 1424 dobyli a zpustošili. Ještě v roce 1473 žil na hradě Mikuláš přezdívaný Vepř nebo Svinda z Třemšína. Ten se živil válečným řemeslem. Na počátku 15. století už hrad pustl a zarůstal lesem. Že nebyl rod příliš bohatý, odpovídá stavba hradu, který byl dřevěný a jen některé části – brána a vnitřní hradby byly kamenné. Jinak vnější opevnění tvořily dřevěné palisády. Ze stavby dnes na Třemšíně zbyl příkop a kamenné zdi.

V roce 1771 nechal rožmitálský lesmistr Josef Eustach Kráčmer postavit kapli Proměnění Krista Páně na jižním předhradí. Když projdeme předhradí, kde dnes stojí přístřešek pro turisty, dojdeme k mostu, který odděluje příkop od hradiště. Z něho tu dnes stojí jen kamenné valy. Na vrcholu, uvnitř starověkého hradiště stojí dřevěná stavba, která je často považována za rozhlednu, ale význam stavby byl jiný. Jedná se o trigonomickou věž, která byla přizpůsobena tak trochu pro pozorování okolní krajiny, ale výhled není nic moc – brání mu vzrostlé stromy kolem vrcholu. První skutečnou rozhlednu nechal v roce 1888 na vrchu postavit arcibiskup František Schönborn. Měla čtyři patra a celkem 84 schodů. V roce 1915 musela být zbourána z bezpečnostních důvodů, protože byla značně zchátralá a několikrát byla zasažena bleskem.

Ještě předtím, než na vrchu narostla skutečná rozhledna, doznal Třemšín a široké okolí obrovských změn. Vrchol doplatil na rozmařilost doby romantismu. Vládu nad rožmitálským panstvím získal v roce 1793 Vilém kníže Salm-Salm, jenž se stal v tomto roce arcibiskupem pražským. Rožmitálský zámek byl v té době využíván církví jako sídlo pro odpočinek. Ač Salma lid miloval, protože se ke svým poddaným choval slušně, za což si vysloužil od svého současníka Jana Jeníka z Bratřic přezdívku pravý otec chudých, začaly se na Třemšíně dít věci. Kníže si Rožmitál a okolí zamiloval a byl tu často. Za své vlády nechal opravit zámek a panské stavby. U zámku za jeho působení vznikl park. Kníže si ale velmi oblíbil Třemšín, jehož vrchol i okolí doznalo radikálních změn. Bohužel, k horšímu.

Zásah na Třemšíně změnil zcela vzhled už jenom vykácením prastarých porostů ve zřícenině. Na vrcholu tak vznikl doslova park s chodníky a několika altány. V místě, kde dnes stojí věž, byla navršením kamenů vytvořena kruhová podezdívka. Na jejím vrcholu vyrostla pyramida z kmenů, umožňující výhled. V úpatí hory nechal kníže postavit cestu, které se stále říká Salmova. Cesta, vyznačená kamennými sloupky, slouží dodnes.
Jak již bylo naznačeno, úpravy vrcholu nebyly zrovna moudré. Dnes se kvůli tomu jen stěží můžeme dohadovat, co je původní po starověkém hradu a co pochází z pozdějších úprav v duchu romantismu.

Od 60. let 19. století se na Třemšíně konaly národní slavnosti za obrovské účasti lidu ze širokého okolí. V září roku 1861 se koná první velká národní pouť na vrchol. Tyto poutě se zasloužily o to, že Třemšín se stal slavným a známým místem. Roku 1869 byly pouti zakázané. Výlety na Třemšín se uskutečnily mnohem později při sjezdech rožmitálských rodáků v letech 1905 a 1922.

Po stržení rozhledny v roce 1915 se v době druhé světové války jednalo o výstavbě nové. Když se konečně sehnaly peníze na stavbu, jejímž autorem byl architekt Svatopluk Janke, vypukla válka a Němci rozhlednu, jejíž základy byly již zaměřeny, zakázali.
Za války pak hostil vrch jiné návštěvníky. V úpatí pod horou si partyzáni vybudovali podzemní bunkr. Kdo neví, kde se úkryt nachází, nenajde ho. Až po osvobození se konala další národní pouť na Třemšín. To bylo v roce 1946. Další slavnosti se konaly i později v poválečných letech, ale pak tato tradice zanikla. Až v roce 2005 se o obnovení poutí po neděli po Proměnění Krista Pána zasloužila rožmitálská farnost.

Autor: Karel Hutr

3.1.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
7

Středočeši dostávají nižší penze než Pražané. A pobírají je kratší dobu

Žáci 4. třídy ZŠ Propojení Sedlčany si vyzkoušeli roli trhovců a jaké je to nabízet vlastnoručně vyrobené zboží.
13

Čtvrťáci ze Sedlčan si užili svoji velkou podnikatelskou premiéru

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v pondělí 11. prosince 2017.

Sníh způsobil dopravní nehody

Příbramsko – Opravdová zima dorazila i do příbramského okresu a na silnice o víkendu napadl dlouho předpovídaný sníh. A řidičům okamžitě zkomplikoval život. V neděli 10. prosince se na Příbramsku staly tři nehody, při kterých utrpěli účastníci silničního provozu lehká zranění. 

Středočeské nemocnice poznají v úterý nové vedení

Střední Čechy – Nové vedení mají všechny nemocnice Středočeského kraje, které jako akciové společnosti fungují v Kladně, Příbrami, Benešově, Kolíně a Mladé Boleslavi. Před týdnem středočeští zastupitelé odsouhlasili změny stanov, podle nichž se počet členů jejich představenstev rozšíří ze tří na pět – s tím, že jedno místo bude vyhrazeno pro představitele asociace středočeských nemocnic a pro post předsedy představenstva se počítá s ředitelem nemocnice – a v pondělí krajští odkývli personální změny.

Antonín Barák opět zazářil a věří, že Udine bude stoupat tabulkou

Udine - Český reprezentační záložník Antonín Barák se v nedělním zápase podílel velkou měrou na vítězství svého Udine proti Beneventu 2:0. Barák dokázal v utkání jednou skórovat a u druhého gólu si připsal asistenci. Dalším skvělým výkonem tak potvrdil svůj povedený premiérový podzim v italské Serii A.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT