Pobouření bylo značné. To i přesto, že nešlo zdaleka o první policejní kontroly za pomoci dronu v Brdech.

Již při vzniku CHKO Brdy v roce 2016 byla Policie ČR požádaná vlastníkem lesů na jejím území, tedy Vojenskými lesy a statky ČR, o součinnost při kontrole a ochraně bezpečnosti v této lokalitě. Příbramská policie proto zvýšila i počet policistů na obvodním oddělení Příbram – venkov o deset tabulkových míst.

A později pořídila pro lepší kontrolu nepřístupného či špatně přístupného terénu i drony. „Lidé by měli chápat používání policejních dronů ne jako zásah do soukromí, ale jako ochranu, kterou jim policie poskytuje. Termovize samozřejmě neukazuje přímo osoby v objektech, jak se někteří občané obávají,“ zdůraznila příbramská policejní mluvčí Monika Schindlová.

Přínos v použití dronů vidí dokonce i ochránci přírody. A to nejen v případě potírání přestupků na území chráněné krajinné oblasti. „Drony se mohou využívat například při sčítání ohrožených druhů rostlin. Zjednodušují práci v terénu a také minimalizují poškození rostlin sešlapem. Ochrana přírody využívá navíc drony i ke sčítání živočichů,“ uvedla Karolína Šůlová, mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, pod kterou CHKO Brdy spadá.

Po zveřejnění zprávy o policejní akci s dronem v CHKO Brdy se ale především na sociálních sítích otevřela bouřlivá debata nejen o samotném využití technologie, ale i o stanování v lese. To v současné době v České republice podle zákona povolené není, nicméně spaní pod širým nebem ano.

„Společenská nebezpečnost přespání trampů v Brdech se rovná nule. Opravdu nechci, aby se příbramská policie vracela k tradici státní bezpečnosti. Ta v sedmdesátých letech pronásledovala trampy podobným způsobem,“ napsal v jedné z diskuzí například bývalý příbramský starosta Josef Vacek.

Nicméně část veřejnosti přísnější dohled nad brdskými lesy vítá. „Víte, jak by to vypadalo v lese, kdyby tam mohl každý nocovat?“ napsal třeba Jan Franc.

Podle ochránců přírody nelze říci, zda je stanování pro lesy škodlivé, či není. Záleží prý na konkrétních okolnostech, tedy kolik stanuje lidí, jak dlouho a zda a jak místo poškodili. „Jiné jsou dopady na rašeliništi, jiné v lese, kde se normálně hospodaří,“ podotkla Šůlová a připomněla, že agentura usiluje o vznik více míst vyhrazených pro táboření v chráněné krajinné oblasti.

Avšak pouze tam, kde to nevadí. „V Brdech agentura nemůže vyhradit místo sama, dává pouze souhlas žadateli. Takovým žadatelem by mohly být typicky obce. Ty však, podle našich zkušeností, o zřizování tábořišť příliš nestojí,“ dodala mluvčí.

V letošním roce bylo zatím uděleno šest pokut za táboření či stanování pro celou Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR, tedy pro 24 chráněných krajinných oblastí v České republice.

Statistiky udělených pokut v CHKO Brdy

V roce 2018: 451x porušení zákazu vjezdu, 126x neoprávněné parkování, 10x táboření s rozděláváním ohně (ve správním řízení pokuta až 15 tisíc korun), 2x falešná povolení k vjezdu (ve správním řízení až padesátitisícová pokuta), 9x jízda pod vlivem návykových látek.

V roce 2017: 458x porušení zákazu vjezdu, 343x neoprávněné parkování, 7x táboření s rozděláváním ohně v lese, 1x porušení vodního zákona - koupání ve vodní nádrži na pitnou vodu, 8x falešná povolení k vjezdu, 1x pytláctví, 1x krádež dřeva, 1x krádež nafty z pracovního stroje, 1x jízda bez řidičského průkazu a 2x ukradené značení.

V roce 2016: 768x porušení režimu vjezdu, 324x nedovolené parkování, 7x rozdělávání ohně.