Tenhle pták spotřebuje denně kolem půl kilogramu výhradně rybího masa, takže hejno kormoránů čítající i několik desítek jedinců dokáže doslova vyčistit od ryb celé lokality.

O škodách, které kormoráni způsobují rybářům ví své Pavel Horáček, jednatel krajského územního svazu Českého rybářského svazu.

„Ministerstvo životního prostředí uznalo, že už je skutečně kormorán přemnožený, takže metodickým pokynem umožnilo krajským úřadům udělovat výjimku na jeho odstřel. Ale ani to není jednoduché, protože v tomto případě stanovuje nesmyslná pravidla odlovu jako je například zákaz lovu na nocovištích, smí se odlovit pouze deset procent hejna, smí se střílet pouze ocelovými broky, které jsou lehké a zvěř mnohdy pouze zraní, ale neusmrtí,“ uvedl Pavel Horáček s tím, že myslivcům se podaří ulovit pouze pět až deset kormoránů ročně. To znamená, že omezování početního stavu kormoránů touto komplikovanou metodou je prakticky nic neřešící.

Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty potvrdil, že v některých oblastech byl na základě žádostí rybářů povolen příslušným odstřel přemnožených kormoránů.

„Rybáři myslivcům většinou za každého uhynulého ptáka, který se řadí k chráněným druhům, vyplácejí finanční odměnu. Kormoráni jsou přemnožení a způsobují rybářům opravdu obrovské škody. Nejde jen o to, že žerou ryby, více jich při lovu zraní a ty pak posléze hynou,“ dodal Šilha.

„V prvopočátcích povolovali pouze plašení, což bylo naprosto kontraproduktivní. Pták rybu pustil a zbytek vyvrhl, aby mohl vzlétnout a přeletěl na jinou lokalitu a dále masakroval ryby,“ sdělil Deníku rybář Pavel Horáček.

Třeba rybníkáři sice mohou ze zákona žádat náhradu způsobených škod kormoránem jako chráněným živočichem, ale každý z daňových poplatníků se tak skládá na částku zhruba 30 milionů korun ročně.

„Jiná situace je v rybářských revírech, kde se škody nehradí a kde kormoráni likvidují cenné a mnohdy i chráněné druhy ryb jako například na Litavce, kde kormorán zcela zdecimoval pstruhy, parmy, chráněného jelce jesena a podobně. Pro sportovní rybáře není problém koupit násadu kapra a nasadit tento druh, ale v případě parem a pstruhů potočních je ztráta generačních ryb téměř nenahraditelná,“ řekl Horáček.

Podobně postižená je prý i Kocába, ale tam to zatím není tak dramatické. Kormorán se tam bojí kvůli chatařům. „Na Příbramsku může žít momentálně kolem 2000 kormoránů. Hlavní kolonie je na přehradě Kamýk. Škody, které působí, se šplhají do obrovských částek. Například v Dánsku to řeší tak, že olejují vejce kormoránů na hnízdech. Mladý plod se tak udusí, ale samičky to nepoznají, jinak by snesly nová vejce. Třeba ve Švýcarsku přistoupili k radikálnější metodě. Tam kormoráni úplně vyplenili lipana v Bodamském jezeru. Až poté se domluvili na likvidaci kormorána jakýmkoliv způsobem,“ vysvětlil Pavel Horáček.