Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kvůli vedru měla Prokopská pouť o tisícovku návštěvníků méně než loni

Příbram - Čepobití, slavnostní předání symbolického klíče od Březových Hor, Hornická paráda či polní mše před kostelíčkem sv. Prokopa na Březových Horách, to vše, co k Prokopské pouti patří, proběhlo přesně podle tradic. Připomínání si těchto tradic je jednou z cest, jak toto cenné kulturní dědictví předat a uchovat pro příští generace.

7.7.2015
SDÍLEJ:

Vernisáž nové výstavy v cáchovně dolu Vojtěch na Březových Horách v Příbrami zpestřila o Prokopské pouti dobová scénka členů Cechu horníků a hutníků Příbram. Foto: Markéta Jankovská

Teplota přes třicet stupňů. Venku jen odvážní. O to víc v neděli přichází aktérům Prokopské pouti a přihlížejícím vhod, ochladit se například v cáchovně dolu Vojtěch, kde se koná vernisáž nové expozice Hornického muzea Příbram k příležitosti letošního 140. výročí dosažení světového rekordu 1000 metrové hloubky dolu Vojtěch. 

Autorem scénáře této expozice je ředitel muzea a historik Josef Velfl, výtvarné řešení zpracoval Jaromír Kabíček. Stálá výstava obsahuje vedle trojrozměrných předmětů více než 90 dobových dokumentů, z velké části doposud neprezentovaných, a je provázena českými a anglickými texty. Na její realizaci spolupracovali další odborní pracovníci Hornického muzea Příbram, Milan Karda a Pavel Škácha, kurátor a geolog.

Vernisáž nové výstavy v cáchovně dolu Vojtěch na Březových Horách v Příbrami zpestřila o Prokopské pouti dobová scénka členů Cechu horníků a hutníků Příbram. Součástí vernisáže expozice byl i křest nové publikace s názvem Z historie drátěných těžních lan v češtině a němčině, která je z autorské dílny Josefa Velfla a kolektivu. Přibližuje významnou kapitolu v historii hornictví, vynález a aplikaci drátěných těžních lan v polovině 19. století, bez které by nebylo možné dosáhnout světového prvenství zmíněné hloubky. Do tehdejšího života obyčejných horníků a „jejich pánů" vtáhly milé scénky. To jak v cáchovně a na anenském nádvoří v podání členů příbramského Cechu horníků a hutníků, tak i Muzejního tyjátru. Při představení diváci dokonce pozapomněli na úmorné vedro a popadali se smíchy za břicho.

Hornická pouť každým rokem tradičně začíná tzv. čepobitím - pochodem hornické kapely a světlonošů městem. Písněmi a zpěvem vždy v sobotu, v předvečer pouti, hudebníci zvou všechny obyvatele města k účasti na nedělní pouti. Průvod čepobití vychází v posledních letech z budovy bývalých Rudných dolů na náměstí TGM a stejně tak i letos prošel městem až na Březové Hory, kde v historické scénce symbolicky předal starosta Šembera - tehdejší úřadující starosta Březových Hor – zástupcům hornictva a březohorským spolkům symbolický klíč od Březových Hor pro dobu konání Prokopské pouti.

Následně byla v neděli na náměstí TGM před kostelem sv. Jakuba provedena po vzoru vojenských předpisů slavnostní přehlídka nastoupených hornických, hutnických, hasičských a dalších spolků. Po přehlídce vyšla Hornická paráda za doprovodu kapel v průvodu městem až ke starobylému kostelíku sv. Prokopa na Březových Horách, kde byla sloužena slavnostní polní mše. Kulturní a zábavný program poté pokračoval na náměstí J. A. Alise a také v areálech Hornického muzea.

V době největší slávy příbramských poutí na sklonku 19. století se hornických parád zúčastňovalo na 5.500 uniformovaných havířů. Tradice těchto poutí byla přerušena až po roce 1948, kdy místo tradiční hornické pouti byly komunistickým režimem zavedeny oslavy Dne horníků. V roce 1990 byla z podnětu bývalých horníků a ve spolupráci s městem Příbram tato přeslavná tradice hornické Prokopské pouti naštěstí obnovena. Havíři, kteří v roce stáli u jejího obnovení, založili v roce 1992 občanské sdružení Spolek Prokop Příbram, který se od svého založení stal hlavním pořadatelem této krásné akce.

Účast v expozicích muzea letos oproti loňsku poznamenalo horko. "Letos přišlo o tisíc lidí méně, málokomu se chtělo ven v tom úmorném počasí," poznamenal Josef Velfl. Loni při akci zaplatilo symbolickou korunu v jednotlivých expozicích 3000 návštěvníků. 

Markéta Jankovská, Pavlína Svobodová

Autor: Markéta Lišková

7.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jiří Suchý a Jitka Molavcová s orchestrem divadla Semafor

V Příbrami zazní hity z divadla Semafor

Vizualizace přestupního terminálu v Sedlčanech.

Sedlčany si vezmou úvěr na modernizaci autobusového nádraží

Překročil osmdesátku, na kurtech bývá od jara do podzimu

Sedlčany - Zbyněk Jetel je nejstarším sedlčanským tenistou. Na kurtech Sokola Sedlčany nebo u tréninkové zdi ho můžeme vidět od jara do podzimu. Dokud to jen trochu počasí dovolí, věnuje se bílému sportu denně alespoň hodinu.

Příbramští ochránci koček hledají podporu a pomoc

Příbram – Spolek pro kočku pomáhá opuštěným a nalezeným kočkám ve městě už šest let. Jeho hlavní činností je jak péče o kočky a koťata žijící venku, tak o ty nalezené, nemocné či nějak zraněné. 

Rathův požadavek na odškodnění za pouta se vrací k obvodnímu soudu

Střední Čechy – Ucházet se o 30tisícové odškodnění má dál šanci někdejší hejtman Středočeského kraje David Rath, který před čtyřmi roky stanul před Krajským soudem v Praze jako jeden z účastníků procesu v kauze údajných korupčních manipulací se stavebními a zdravotnickými zakázkami kraje.

Spisovatelka Michaela Burdová: Láká mě spojení příběhu s obrázky

Sedlčany /FOTOGALERIE/ - Michaela Burdová žije v Sedlčanech na Příbramsku. Ve svých 27 letech je vyhledávanou autorkou fantasy knih pro děti a mládež. Patří k několika současným českým spisovatelům, které toto povolání uživí. Dosud jí vyšlo dvanáct knížek, a protože jí inspirace neopouští, v březnu 2018 pokřtí třináctou. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení