Jak jste se dostal k profesi ladiče?

Na nápad stát se ladičem klavírů mě přivedla má první učitelka klavíru Blanka Nováková a bylo to v osmé třídě základní školy. V té době už jsem měl celkem jasno v tom, že chci provozovat nějakou činnost, kde bych mohl uplatnit své umělecké vlohy. V podstatě jsem se rozhodoval mezi malováním a hudbou. V deváté třídě jsem se ve škole osobně setkal s ladičem, který mi vše ochotně ukázal, a v tu chvíli bylo rozhodnuto.

Baví vás tato práce?

Na otázku, jestli mě má profese baví, bych odpověděl asi tak: Je to profese, jako každá jiná, pokud už jí člověk dělá rutinně každý den, nastane zákonitě po nějakém čase jistý stereotyp, a kolikrát se mi do práce opravdu nechce. Na druhou stranu jsem velice rád, že nesedím osm hodin někde v továrně a jsem neustále mezi lidmi. To mě na mé práci baví.

Co je na profesi ladiče podle vás zvláštního?

Je zvláštní a zároveň velmi vzrušující spojení samotné odvedené práce a následně vyvolaných pocitů a emocí mých klientů. Když vám například opravář opraví pračku, obvykle z toho moc velkou radost nemáte. Jste sice rádi, že je pračka funkční, ale peníze jsou zbytečně fuč. Já se naopak setkávám s velice kladnými reakcemi lidí, kterým jsem například opravoval letitý klavír po prarodičích, který už měl dávno zdobit nějaké smetiště, a ono se to zrovna povede tak, že klavír opět hraje. Takovou situaci jsem zažil několikrát a mohu říci, že je to opravdu báječný pocit, když takovým způsobem dojmete člověka až k slzám. Z toho musí mít radost každý.

Uživí vás v dnešní době ladění klavírů?

Současný stav v naší zemi drobným podnikatelům vůbec nepřeje. Takže říkám ne, ladění klavírů mě v současné době neuživí.

Máte nějaké zajímavé zážitky spojené s vaší profesí?

S oblibou vzpomínám na situace, kdy jsem byl několikrát zapomenut a zamknut ve škole a bylo mi řečeno, že školník už má po pracovní době nebo byla zajímavá zkušenost ladit klavír venku. Ladil jsem ho asi dvě hodiny, pak vyšlo slunce a nástroj se teplem úplně rozladil. Také jsem ladil pianino za jízdy ve vlaku.

Jaký nejzajímavější hudební nástroj jste ladil?

Zajímavých nástrojů byla spousta, zmínil bych snad opravu pianoly, což je vlastně obyčejné pianino, ve kterém je navíc vložen mechanický automat, který po vložení mince spustí vnitřní mechanismus, přehrávající příslušnou skladbu, zaznamenanou v podobě dírek na papírovém pergamenu. Jde vlastně o takový předchůdce jukeboxu.

Upřednostňují lidé spíše klasické klavíry nebo moderní klávesy?

Trendy přicházejí a odcházejí. Můj názor je, že klasický dřevěný klavír má mezi hudebními nástroji své nenahraditelné místo, jako třeba housle nebo kytara. Já sám se novým trendům vůbec nebráním, sám klávesy používám a někteří moji žáci na ně úspěšně hrají. Rád bych ale upozornil na jeden fakt, že ne každé elektronické piano může být plnohodnotným protějškem klasickému klavíru.

Kolik byste řekl, že je v Příbrami klavírů?

V příbramských rodinách je klavírů překvapivě mnoho. Trochu problém je v tom, že zde dlouhá léta nebyl žádný ladič a lidi si spoustu oprav dělali sami a podle toho to také vypadá. Teď je to na mě, abych to dal postupně do pořádku.