Tzv. „Modré šípy" (kromě řady M 274.0 i řady M 273.0 od Královopolské a M 275.0 od Ringhoffera) objednalo československé ministerstvo železnic pro ČSD začátkem 30. let. Jejich úkolem mělo být zrychlení a zkvalitnění dopravy na méně vytížených rychlících.

První pětikusová série řady M 274.0 (M 274.001 až 005) byla ve Škodě vyrobená v roce 1934 (Škoda 10Mo1). Následovaly tři vozy v roce 1935 typově označené 10Mo2 a v roce 1936 posledních šest kusů (10Mo3).

Vozy byly dodány do Prahy (10 ks) a Bratislavy (4 ks), společně s nimi přišly i přípojné vozy řady Calm (výrobce Ringhoffer).

Řada M 274.0 byla nasazovaná např. na rychlíky z Prahy do Mostu, Teplic, Plzně, Českých Budějovice a z Bratislavy do Žiliny a Zvolena. Za druhé světové války byl jejich provoz nejprve omezený a nakonec byly kvůli nedostatku pohonných hmot odstavené.

Po válce opět jezdily na různých rychlících, některé z nich byly předané z Prahy a Bratislavy např. do Plzně či Brna.

První ze 14 škodováckých „Modrých šípů" byl zrušený v roce 1952 kvůli dodávkám nových a modernějších motorových vozů řady M 262.0. Jejich vyřazování v 50. letech pokračovalo, poslední dojezdil v osobní dopravě v roce 1959. Některé vozy řady M 274.0 byly upravené na služební a převzala je Elektrizace železnic.

Vozy řady M 274.0 byly čtyřnápravové motorové vozy. Na dvou podvozcích, z nichž jeden je hnací, byla usazena celokovová vozová skříň s aerodynamickou úpravou.

Pohon je zajištěný naftovým šestiválcovým motorem Škoda R 230/6 s přímým vstřikováním, který byl přírubově spojen s trakčním dynamem. To napájelo dva trakční motory tlapově uložené v jednom podvozků (každý tak poháněl jedno dvojkolí).

Interiér vozu je rozdělený na dvě krajní stanoviště strojvedoucího (čela vozu byla průchozí), strojovnu, zavazadlový oddíl, čtyřmístný oddíl s kabinou WC a velkoprostorový oddíl pro cestující. Malý oddíl u kabiny WC byl u třetí série vozů zrušen, čímž byl zvětšen zavazadlový prostor.

Obě stanoviště strojvedoucího jsou z každé strany přístupná pomocí jednokřídlých dveří, zavazadlový oddíl měl vlastní dvoukřídlé dveře v obou bočnicích. Cestující nastupovali a vystupovali přes zadní stanoviště strojvedoucího. Jednotlivé výrobní série vozů (celkem 3 série) se lišily celkovou délkou vozu, hmotností i výkonem motoru.

Několik chátrajících vraků se zachovalo do konce 20. století. V lokomotivním depu ve Vrútkách byl v letech 1996–1998 renovovaný vůz M 274.004 s pomocí dílů z vozů 002 a 005. Jako historický vůz byl zprovozněný v roce 2000.

Je majetkem Múzejno-dokumentačného centra ŽSR a společně s renovovaným přípojným vozem Calm 5-0038 je využívaný k nostalgickým, prezentačním a komerčním jízdám na Slovensku i v zahraničí.