Toto muzeum zřizované Středočeským krajem se aktivně zapojuje do mezinárodní spolupráce – a k tomu patří i pořádání zahraničních putovních výstav. A expoziční projekt nazvaný Z historie drátěných těžních lan, který právě skončil v technickém muzeu Ziegeleipark Mildenberg v Braniborsku, zaznamenal mimořádný zájem veřejnosti, řekl Deníku ředitel příbramského muzea Josef Velfl. „Od 3. července do konce října zhlédlo tuto naši výstavu 40 tisíc návštěvníků – a o kladné ohlasy nebyla nouze ani na stránkách německých periodik,“ pochlubil se.

Výstava v česko-německém provedení, připravená podle scénáře právě Velfla a dalšího příbramského muzejníka Ulricha Haaga, představuje pomocí zajímavých vyobrazení i historických exponátů používání drátěných těžních lan, která se ředitel příbramského muzea nerozpakuje označit za geniální vynález. „Od poloviny 19. století sehrála v dějinách světového hornictví nezastupitelnou roli,“ připomněl.

Málokterého návštěvníka příbramských důlních expozic by přitom napadlo, že tahle lana zde nebyla „odjakživa“. Nebyla. „U zrodu tohoto objevu stál roku 1834 Wilhelm August Julius Albert v německém městě Clausthal,“ upozornil Velfl, že tahle technologie se zrodila teprve v době, která se v učebnicích připomíná třeba jako rok, kdy měla premiéru divadelní hra Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka (v níž poprvé zazněla píseň Kde domov můj; pozdější hymna).

Právě Příbram sehrála v šíření objevu z Německa klíčovou roli. Nová lana se zde záhy uplatnila v březohorském rudním revíru, v té době mezinárodně významném – a právě odtud se pak šířila do celého světa. „Drátěná lana našla v průběhu dějin využití nejen v hornictví, ale například při konstrukci lanových drah, mostů, jeřábů, výtahů – až po hnací řemeny automobilů. K světovým unikátům s drátěnými lany náleží mimo jiné most Golden Gate Bridge v San Francisku nebo visutý most v Brooklynu v New Yorku,“ připomněl Velfl souvislosti objevu, který vykročil do světa právě skrze Příbram. S odkazem na u nás známé lanovky na Ještěd, Petřín i další – nebo z pozoruhodných staveb třeba na Mariánský most v Ústí nad Labem nebo most na Jižní spojce v Praze; v neposlední řadě pak i na výtahová zařízení v mnoha výškových budovách. „Ale na samém prvopočátku to byla drátěná těžní lana používaná v hornictví na Příbramsku,“ zdůraznil Velfl.

Putovní výstava z Příbrami bude od 26. listopadu k vidění opět v Německu – tentokrát v Hornickém muzeu Clausthal-Zellerfeld v Dolním Sasku.