Mezi stánky a křížovou cestou na Svaté Hoře totiž měli skauti k příležitosti stoletých oslav založení skautingu přichystaný lanový svět. Takže i lidé, kteří o akci nevěděli a šli se s dětmi jen tak projít po svatohorském parku, rádi se tu zastavili. Kdo měl jenom trochu odvahy, dostal výstroj a mohl sám sobě dokázat, že není žádná padavka. Ti menší a nejmenší lezci měli možnost vyřádit se v menších výškách.

O skauting je i dnes stále velký zájem, oddíly si tudíž na nedostatek dětí nemohou stěžovat. Alespoň tak to vidí Jaromír Nusl coby Koumák z příbramského Junáku z kmene Hiawatha. „Působíme při oddíle na Slivici, kde máme asi čtyřicet dětí,“ potvrdil oblíbenost skautingu Koumák.

Mezi mladými lidmi se skauti už neobjevují v takové míře, jako dříve, přesto stoleté výročí hovoří za vše. „Dokud se budou rodit děti, nemyslím si, že bude o zájemce nedostatek. Myšlenka skautingu je opravdu lákavá. Jde o všestranný rozvoj dětí, takže je to zajímavé i pro rodiče,“ říká Koumák.

Doba se mění, věci se mění a lidé jakbysmet. Jak vlastně skauti udržují krok s dobou, aby se děti nenudily? Vždyť odolat sociálním sítím na internetu je dnes pro kdekoho velmi složité. Jaký je rozdíl mezi výukou malých skautů před padesáti lety ve srovnání se současností?

„Základy jsou podobné, možná forma se mění. I skaut se přizpůsobuje době, používáme moderní techniku, počítače, GPSky, hrajeme si na lanech. Celá organizace vytváří nový program struktury vzdělávání, která bude podobná té školní. Samozřejmě, internetu můžeme těžko konkurovat, ale i děti dnes už začínají chápat, že jim chybí osobní setkávání,“ poznamenal Jaromír Nusl z příbramského Junáku, který nese přezdívku Koumák.