Lékaři dlouhodobě upozorňují, že nadbytek soli v jídle ohrožuje naše zdraví a zatěžuje především ledviny a oběhový systém. Sůl je životně důležitá, ovšem v České republice se dnes její konzumace pohybuje okolo 15 až 16 gramů za den, což několikanásobně převyšuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které činí pro dospělého 5 gramů soli denně. Češi překonávají i evropský průměr, kde se spotřeba soli průměrně pohybuje mezi 8 a 12 gramy na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku se podařilo konzumaci soli snížit na 6 gramů. K pokrytí nutné potřeby soli v organismu by ale stačily i 2 gramy denně.

Co bychom měli vědět o solení, jsme se zeptali MUDr. Filipa Závady, primáře Interního oddělení Oblastní nemocnice Příbram.

„Nadměrná spotřeba soli skutečně přispívá ke vzniku závažných onemocnění, v první řadě vysokého krevního tlaku a následně nemocí srdce a cév. Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 gramů u dětí se jedná ještě o menší množství. V České republice se ale průměrná spotřeba soli pohybuje mezi 14-15 gramů na osobu na den, což nás řadí mezi největší konzumenty soli v rámci evropských zemí," říká lékař. Připomíná, že zvýšený příjem soli v člověku totiž vyvolává pocit žízně a tu příliš často, jak je dnes bohužel zvykem, hasíme různými slazenými nápoji či pivem. Takové nápoje představují kalorickou bombu a podílí se významně na vzniku nadváhy a obezity. Proto by ti, kdo usilují o snížení nadváhy, měli obrátit svou pozornost i na množství soli v potravě.

„Nestačí se ovšem zaměřit jen na omezení konzumace soli v její čisté podobě, musíme také, a to možná ještě pečlivěji, dávat pozor na množství soli, kterou sníme v jídlech bez přisolování. To znamená potravin a zejména hotových jídel, která obsahují velká množství soli. Nebezpečnými jídly jsou instantní pokrmy a polévky, uzeniny a solené pochutiny – chipsy, krekry, oříšky a podobně," varuje Filip Závada.

Pro představu o soleníZarovnaná kávová lžička představuje přibližně 5 g soli. U dětí se doporučují dávky ještě mnohem nižší. Podle odhadů ovšem až 80 procent kojenců v ČR dostává už v prvním roce života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 procent dětí. Na slanou chuť si přitom zvykáme již v útlém věku a tento návyk dále ovlivňuje naše chuťové preference v dospělosti. Jelikož 75 až 80 procent soli přijímáme v potravinách a surovinách, které nakupujeme, hrají zde nezastupitelnou roli také výrobci potravin. Důležité je rovněž naučit se s chutěmi pracovat při přípravě pokrmů, ať již v domácnostech, restauracích nebo školních jídelnách.

(Článek vznikl s přispěním Jitky Kalouskové, mluvčí příbramské nemocnice)