Jak jste se ocitla v televizi?
Jeden známý nám řekl o předtáčení pořadu Genzera a Suchánka. Zaplatili jsme si vstupenku, stála sto padesát korun. Původně jsme jeli na dva hosty, ale nakonec jich bylo pět. Měla jsem strach z trapasu, znáte ty dva a jejich vtípky. Hned po příchodu nás posadili do první řady a takhle skoro bez hnutí jsme tam seděli snad tři hodiny.

Takže kolikrát jsme vás mohli v pořadu zahlédnout?
Dohromady třikrát. Měla jsem hrůzu, že mě vyberou na ty jejich blbinky, co jsou na konci pořadu. Hostem byl cestovatel, co šel do Vatikánu za Papežem, myslím, že mu říkali Hroch. Genzer se Suchánkem nakonec vybrali všechny lidi z mé řady a já tam zůstala sedět úplně sama. Tak jsem se zas modlila, aby mě chtěli mezi sebe (smích). A chtěli, měla jsem být kostelník.

Po odvysílání pořadu vás jistě lidé oslovují podobně jako já, je to tak?
To ano, hlavně zákaznice v obchodě. Lámaly si hlavu, odkud mě znají.

Vlastníte takzvaný sekáč, neuráží vás ten název?
Vůbec ne. Tahle práce mě hrozně baví a jsem šťastný člověk. Vyučila jsem se prodavačkou v Berouně a udělala jsem si nástavbu, abych mohla dělat vedoucí. Do práce se každý den těším.

Všimla jsem si, že vás baví aranžování. Vaší výlohy si nejde nevšimnout.
Je to můj koníček. Jsem na to úplně sama už tři roky. Sama si uklízím, aranžuji, prodávám, no prostě vedu celý krámek.

Byla jste takhle spokojená pořád?
V začátcích, to bylo před šesti lety, jsem nebyla sama. Měla jsem společnici, také prodavačku, byla to paráda. Ale postupem času se to horšilo, až jsem nakonec zůstala sama, aby se obchod uživil. Začaly se množit vietnamské obchody a to byl takový mezník.

Nakupujete oblečení v pytlích?
Ne, kdepak. Každý kus mi projde minimálně čtyřikrát rukama. Musím vybírat věci, o které budou mít lidé zájem. To znamená naslouchat a taky si hodně pamatovat. Největší radost mi vždycky udělá, když přijde paní a podaří se mi celou ji obléknout tak, jak si přála.

Čím jste chtěla být v dětství?
Hrála jsem si na učitelku nebo na prodavačku. Nakonec jsem strašně toužila jít prodávat, ne že bych ale měla špatný prospěch. Baví mě to. Jako malá jsem rozstříhala mamce sukni a ušila jsem si vestičku. Tehdy to asi vypuklo.