„V této záležitosti prosíme občany o spolupráci. Pro to, aby následky zimy na komunikacích byly odstraněny co nejdříve, je žádáme, aby začali nahlašovat místa, kde preferují nedostatky po zimě odstranit přednostně,“ uvedla tisková mluvčí města Pavlína Svobodová.

První strojový úklid komunikací od inertního materiálu a dalších nečistot, které leží v ulicích města po zimě, již začal. Spadá do něj strojní zametení silnic a chodníků od asi 150 tun posypového materiálu a jiných nečistot ze zimy, probíhá také čištění kanálů.

Po strojovém úklidu přijde na řadu ruční dočištění, úklid přilehlých prostorů jako jsou zelené pásy, keře, dvory, stání pro odpadové nádoby, dětská hřiště, místa okolo laviček, úklid prostranství a podobně. Po skončení jarního úklidu se plynule přechází na systém denního úklidu a blokového čištění.

Součástí úklidu po zimním období jsou také opravy výtluků. „Ty se již začaly blokově opravovat. Ročně se jedná až o 1500 m² vyspravených komunikací,“ upřesnila Svobodová s tím, že město dává možnost veřejnosti nahlásit díry či jiné poškození vozovek prostřednictvím internetových stránek Technických služeb města Příbram, kde najdou vpravo nahoře oranžový čtverec s nápisem „Oznamuji“ a po kliknutí na něj, se objeví formulář na oznámení závady.

Bohužel menší problém je v tom, že ne všechny silnice na území města Příbram patří městu. Nachází se v něm i silnice státní, které spravuje Ředitelství silnic a dálnic a okresní, které spadají pod Středočeský kraj. „Jedničkové, tedy státní silnice se dají poměrně snadno poznat, ale s těmi okresními je to už horší,“ poznamenal člen dopravní komise města a dopravní inženýr Petr Magera. Lidé totiž nemají více méně kde rychle přehledně zjistit, která silnice komu patří, takže se může stát, že nahlásí Technickým službám města Příbram výmol v okolí svého domu, ale jeho opravy se stejně nedočkají, protože silnice nepatří městu. Bohužel město seznam „svých“ silnic nikde nezveřejnilo.

Na druhou stranu jsou na území města komunikace, které prokazatelně městu patří, ale jsou v tak dezolátním stavu, že pouhá oprava výtluků je už nezachrání. Názorným příkladem je například Krátká ulice u ZUŠ Antonína Dvořáka, ve které se za posledních několik let natolik zvedl provoz, že je v ní víc děr než souvislé plochy asfaltu. Takovéto komunikace by si zasloužily kompletní rekonstrukci, ale zatím na ně nejsou podle radnice peníze.

Na problém opomíjených silnic nebo dokonce parkovišť upozornila na posledním zasedání zastupitelstva i opoziční zastupiltelka Dagmar Říhová, která vtipně nazývala rozměry uváděných děr v silnicích „hloubkou ponoru“ a podobně. Postarala se tak především o odlehčení závěru poměrně dlouhého zasedání.

V roce 2011 město pořídilo na opravy děr, výtluků a výmolů za téměř dva miliony stroj Silkot, který pracuje tak, že výtluk a jeho okolí se nahřeje sálavým teplem ze zadního infračerveného panelu. Poté obsluha stroje rozruší ocelovými hráběmi nahřátou plochu a přidá na místo opravy asfaltový recyklát, předem připravený v zásobníku, který je součástí stroje. Po pečlivém urovnání opravovaného místa následuje zhutnění asfaltového povrchu vibračním válcem. Na opravované místo je možné vjet autem už po patnácti minutách.