Podle Jiřího Šťástky, starosty obce Chotilsko, byl zájem lidí obrovský. "Drtivá většina občanů s průzkumy a následnou těžbou zlata v Mokrsku už v minulosti nesouhlasila. Nyní o víkendu sál hotelu zaplnily téměř tři stovky lidí. Na některé již nezbylo místo k sezení, tak museli bohužel stát více jak dvě hodiny," přiblížil neutuchající zájem lidí o tuto problematiku starosta Šťástka.

S historií tvorby zákonů týkajících se průzkumů a povolování těžby promluvil bývalý ministr životního prostředí Miloš Kužvart. Přítomné také seznámil se současným stavem a naznačil, jak se bránit aktivitám těžařů.

„Setkání se zúčastnila i starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová a starostka Hvožďan Markéta Balková. Obě hovořily o zkušenostech ve svých regionech, které jsou na tom podobně jako Mokrsko, kde se těžaři zajímají o ložiska zlata. Petr Kužvart, právník Sdružení Čechy nad zlato, vysvětloval lidem právní procedury správních a dalších řízení z minulosti a možných budoucích krocích," dodal starosta Chotilska.

Místostarosta Dobříše, Jan Bláha, hovořil o zkušenostech z minulosti, kdy se jako poslanec zúčastnil schvalování zákonů, které v současnosti nepočítají s těžbou zlata, a ani nedovolují loužení kyanidem. Jenže tyto zákony jsou však připravené a zpracované v novelizaci a mohly by umožnit otevření povrchových dolů na Mokrsku a i v jiných lokalitách.

Pro přítomné bylo jistě zajímavé přiblížení aspektů případné těžby. „Pavel Filka se pokusil spočítat množství vytěžené horniny. To by představovalo miliony kubíků, musely by se vytěžit, rozemlít, vyluhovat a znovu někam uložit. Přičemž součástí ložiska je též jedovatý arsen," připomněl Jiří Šťástka, jak by těžba mohla negativně ovlivnit krajinu a životní prostředí.

Podle současného horního zákona by těžař potom odevzdal z celkově vytěženého množství zlata nejvýše deset procent.

Proti těžbě zlata v Kašperských Horách lidé podepisují petici na Šumavě. Petice proti povolení průzkumu zlata koluje mezi lidmi i na Mokrsku. Jiří Bendl, předseda občanského sdružení Veselý vrch uvedl, že petice vznikla v létě letošního roku a byla již odevzdána na ministerstvo životního prostředí s přibližně 3000 podpisy. „Další podpisy pořád ještě přibývají," konstatoval Bendl.

Podle starosty Jiřího Šťástky v diskuzi potom jednotliví občané poukazovali na nesmyslnost průzkumu a následné těžby v Mokrsku v blízkosti řeky Vltavy, ale i Prahy a v krásné krajině Středního Povltaví.

„Jeden z námětů dokonce nabádal, obrátit se na kanadsku vládu, protože o Mokrsko má zájem kanadská firma. Drtivá většina místních obyvatel je proti aktivitám vedoucím k těžbě zlata v Mokrsku i v současnosti .Lidé to dali jasně najevo i při tomto setkání na Staré Živohošti, při kterém účastníci taktéž vyjádřili svůj nesouhlas podpisem otevřeného dopisu adresovaného prezidentu republiky a ministru životního prostředí, který bude následně odeslán," uzavřel starosta.