Ty přišly téměř okamžitě, co mi nevidomá Andrea z Rožmitálu nasadila oční masku a podala slepeckou hůl. Vyjít schody byl oříšek. Jak slepeckou hůl používat, chtělo také trochu cviku. Jedinou záchranou a oporou v prvních chvílích mé dočasné slepoty mi bylo Andreino rámě.

Braillovo písmo 
a slepecká hůl
Po usazení ke stolu už jsem mohla objednávat z nápojového lístku psaného Braillovým písmem. Čekání na kávu jsem si zkrátila poznáváním drobných předmětů. To bylo téměř bez chyby.

close Lidé se přiblížili nevidomým,  vychutnali si kávu potmě. zoom_in Co mě ale opravdu zklamalo, byl můj čich. Já, téměř kávový závislák, jsem vůni mého oblíbeného nápoje v lahvičce nepoznala.

Podobné překvapení čekalo i na třiadvacetiletou Denisu.  „Dosud jsem tuto kavárnu nenavštívila, proto mě po sejmutí masky překvapilo, jak mě má mysl zmátla. Například stolek jsem si jako nevidomá představovala daleko menší," řekla Příbramskému deníku Denisa.

Jak nejlépe pomoci nevidomým
Další komplikací bylo i určení času. „Pomáhá mi ozvučený telefon. Díky speciálním aplikacím mi život ulehčuje. Dokonce tak mohu i prohlížet webové stránky, psát dokumenty a dokonce i nakupovat na e-shopech a tak dále. Jsem v tomto ohledu úplně samostatná," vysvětlila dvacetiletá Andrea.

Velkým pomocníkem je pro ni i speciálně vycvičený pes. A jak může pomoci okolí? „Nejjednodušší je se jen zeptat, zda nevidomý potřebuje pomoc," uzavřela Andrea.

Rozhovor s Andreou Hlaváčkovou připravujeme. 

close Nápojový lístek psaný Braillovým písmem a forma pro podpis, určení bankovek a mincí. zoom_in