Je to vhodné již proto, že po tragických událostech z tohoto roku byl sedmnáctý listopadový den mezinárodní studentskou organizací vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Navíc je to zatím jediný ze všech uznávaných mezinárodních dnů vyhlášených na popud událostí, ke kterým došlo v období od 28. 10. do 17. 11. 1939 v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava, tedy na území České republiky.

To bylo tenkrát před tolika lety

Co se stalo. Při potlačení tiché demonstrace organizované v roce 1939 studenty u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky byl postřelen student lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal, který na následky zranění 11. 11. 1939 zemřel.

Slavnostní pohřeb, který se konal 15. 11. 1939 na Albertově, kde byla vystavena rakev s Opletalovými ostatky, se odehrál za hrobového ticha a asistence české policie. Studentská organizace poté zorganizovala ještě veřejný průvod městem končící na nádraží, aby odtud byla rakev převezena na Moravu.

Průvod, jehož se zúčastnily tisíce lidí, byl okupačními orgány vyhodnocen jako protest proti okupaci. Některá pozdější svědectví vedla k domněnce, že střety, ke kterým v ten den došlo mezi demonstranty a pořádkovými silami, byly záměrně vyvolány ze stany německé tajné police, aby mohlo být následně brutálně zakročeno s cílem zastrašit český národ a tak zabránit dalším protestům proti okupaci.

Potvrdily to výsledky berlínské porady, na které bylo za Hitlerovy účasti rozhodnuto uzavřít české vysoké školy na dobu tří let, zatknout a popravit vedoucí představitele studentské organizace a internovat stovky studentů do koncentračních táborů.

V noci ze 16. na 17. listopadu došlo k rozsáhlému zatýkání v řadách českého studentstva, a to nejen v Praze a v Brně, ale i v Příbrami, kde měla sídlo Vysoká škola báňská. Studenti zatčení v Praze byly internování v bývalých Dělostřeleckých kasárnách v Praze-Ruzyni, kde došlo bez soudu k popravě devíti představitelů studentských organizací.

V následných dnech bylo 1200 studentů internováno v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg. Většina z těchto studentů byla sice koncem roku 1942 propuštěna, ale z této skupiny 1200 studentů nepřežilo útrapy německého vězení 35.

Vysokoškolské objekty byly dány k dispozici gestapu, SS, wehrmachtu a německým vysokým školám. Například vysokoškolskou budovu v Dejvicích, kde probíhala výuka studentů Vysoké školy zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI) Českého vysokého učení technického (ČVUT), zabralo německé vojsko. Veškeré vybavení nábytek, pomůcky, knihy a další potřeby v evidenci ČVUT Němci nakupili do sklepních místností.

Ve Velké Británii došlo za války v Londýně u příležitosti vzpomenutí tragických událostí v Praze ke schůzi představitelů studentů 26 národů. Tato schůze přijala „Prohlášení spojeneckých studentů k 17. listopadu“, které je považováno za faktické vyhlášení 17. listopadu Mezinárodním dnem studentstva a ve kterém se mimo jiné praví: „…My, studenti Velké Británie, všech jejích dominií a Indie, Severní a Jižní Ameriky, Sovětského svazu, Belgie, Československa, Francie, Řecka, Číny, Holandska, Norska, Polska, Jugoslávie a všech svobodných zemí, abychom uctili památku popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelům roku 1939, prohlašujeme 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva…“

Vysokoškolák z Příbrami byl na pohřbu J. Opletala

Přímým účastníkem událostí v roce 1939 byl tehdejší student Vysoké školy báňské v Příbrami a pozdější pedagog, jehož znají především absolventi současné České zemědělské univerzity Docent Jiří Dobiáš, CSc.

„Zúčastnil jsem se protestní demostrace 28. října 1939 a společně s přáteli jsme procházeli Národní třídou až k divadlu,“ vzpomíná pamětník událostí, které si připomíná celý svět Jiří Dobiáš, jemuž bude v prosinci devadesát let. „Tam nás zastavili němečtí vojáci, kteří před Národním divadle vyskákali z nákladních automobilů, aby nás vytlačili zpět. Byl jsem i na pohřbu Jana Opletala, který byl důstojný a pamatuji si, že probíhal za hrobového ticha. V Praze jsem se ještě zdržel a přátelé z Masarykovy koleje mne přesvědčovali, abych u nich z 16. na 17. listopad přespal a do Příbrami odjel až druhý den, jenže jsem měl ještě nějaké úkoly do školy, které jsem chtěl přes noc splnit. Jel jsem tedy posledním vlakem do Příbrami. Ráno jsem se pak vydal ke škole, ale ta již byla střežena oddílem německých vojáků. Tak byla Vysoká škola báňská uzavřena až do roku 1945. Je pravda, že z Příbrami zatkli a odvlekli do koncetračního tábora jen představitele studentských organizací. Stejně tak dopadla většina z přátel z Masarykovy koleje,“ dodal pamětník. Jiří Dobiáš byl za války nasazen na práce na Ostravsku. Po válce udělal v Příbrami ještě nějaké státní zkoušky, ale protože se škola přestěhovala do Ostravy, přešel na ČVUT v Praze, kde později pracoval jako pedagog.

Petr Skála

17. LISTOPAD

1939 – Po pohřbu studenta Jana Opletala dne 15. listopadu, který se stal posledním projevem manifestačního odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v roce 1939, nařídil Hitler, aby jakékoliv další demonstrace byly bez ostychu ihned potlačeny vojenskou silou. Byly uzavřeny české vysoké školy, vedoucí představitelé vysokoškoláků byli zatčeni a 9 popraveno (Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert), 1200 českých studentů bylo zbito a odvlečeno do koncentračních táborů. V roce 1941 byl 17. listopad vyhlášen v Londýně za Mezinárodní den studentstva.

1989 – Brutální zásah policie proti studentské demonstraci v Praze vyvolal „Sametovou revoluci“ .

Česká republika:
* Státní svátek: Den boje za svobodu a demokracii

Svět:
* Mezinárodní den studentstva

Zdroj: wikipedia