VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zásoby spodní vody se tenčí, lidem mizí voda ze studní

Příbramsko/ Nedostatek vody přináší problémy i rybářům – slabé přítoky ve vodotečích nestačí doplnit vodu do vypuštěných rybníků. Do průměru srážek chybí 150 litrů na metr čtvereční.

5.11.2008
SDÍLEJ:

Rybáři poznali nedostatek vody při napouštění sádek v Rožmitále (na snímku). Aby jim dotekla voda, muselo být pozastaveno napouštění ostatních rybníků v povodí Vlčavy. Foto: Karel Hutr

V obcích, kde doposud nemají obecní vodovody, mají obyvatelé problémy s pitnou vodou. Ta už prakticky od léta mizí z jejich studní. Řada lidí tak musela odléta omezit zalévání, protože při něm spotřebovali všechnu vodu ze studny.


Nedostatek vody řeší obecní vodovod


Poloprázdné studny jsou v mnoha obcích na Příbramsku. Problémy s nedostatkem pitné vody nemusejí zatím řešit lidé, kteří jsou napojeni na obecní a městské vodovody. Právě kvůli snižující se hladině spodních vod, mnohé obce začaly připravovat projekty na vododovy a hledání dostačujících zdrojů. Například ve Věšíně se rozhodli vybudovat obecní vodovod, ale první vrt nedával potřebné množství vody a musel se dělat další.
„Z obecního vodovodu zatím přitéká vody dost. Máme zdroj pitné vody ve vojenském újezdu a zatím je vydatný. Ovšem někteří lidé, co mají především ve svazích kopané studny, naříkají na nedostatek vody,“ řekl Deníku starosta Jinců Josef Hála.
Na chybějící vodu si stěžují i rybáři, kterým hodně pomalu dotékají rybníky vypuštěné před výlovy.
„My jsme se museli dokonce dohodnout s rybáři z jiného podniku, kteří obhospodařují rybníky na Rožmitálsku, na způsobu napouštění nádrží. Aby jsme vůbec napustili sádky, museli rybáři zastavit napouštění svých rybníků v povodí Vlčavy a vodu nechat protéct až do Rožmitálu,“ připomněl problémny s vodou Pavel Zemek z rožmitálských sádek.

Třebaže momentálně není po mlhách a předchozích deštích sucho na pohled zjevné, nedostatek vody se projevuje všude. „Na polích to nyní není tak dramatické, ale napršeno v zemi není,“ doplnil šéf zemědělského družstva v Pňovicích Karel Daniel.

Sucho oslabilo i lesy, padalo jehličí

Podle lesníků se letošní sucho trochu přiblížilo roku 2003. „Vláhový deficit je v lese značný. Když pršelo, tak voda zůstala většinou v korunách. Sucho se letos projevuje už od července a odnášejí to především smrky, kterým opadávalo jehličí. Stromy jsou pak náchylnější na různé choroby a škůdce. Počasí vyhovovalo většímu výskytu kůrovce,“ popsal situaci v lesích vedoucí obecnické lesní správy Václav Pernégr.

Krajina má stále menší schopnost zadržet vodu

Za dlouhodobým úbytkem spodních vod nejsou jen horké letní měsíce s relativně malým množstvím srážek, nebo delší období bez dešťů, ale dále se zvětšující plochy betonu, asfaltu a staveb v české krajině. Negativní dopad má rovněž odvodňování mokřadů a zmeliorovaná pole a louky. Když konečně zaprší, má krajina stále menší schopnost zadržovat vodu. Stručně řečeno - co naprší, to okamžitě steče do vodotečí.
Správce meteorologické stanice v Rožmitále Hubert Hoyer potvrdil, že spadlo zatím menší množství srážek, než je normál. „Od začátku roku chybí asi 150 milimetrů. Roční úhrn je asi 670 milimetrů. Spodní voda chybí, ale není to zatím tak katastrofální nedostatek,“ upřesnil Hoyer s tím, že pokles hladiny povrchových i podzemních vod je způsoben i jejich nepříznivým rozložením, kdy poměrně vyšší srážky byly v zimních měsících, a ve vegetačním období byl nedostatek.

Správce rožmitálské meteorologické stanice Hubert Hoyer:

Někteří lidé přisuzují zimy bez sněhu, nedostatek dešťů a letní vedra globálnímu oteplování. Na to ale Hubert Hoyer, který se meteorologii věnuje desítky roků, příliš nevěří. „Zimy bez sněhu bývaly i v minulosti. Myslím si, že to s oteplováním nesouvisí. Jedná se o kolísání klimatu. Určitý posun je snad v těch letních vedrech, která jsou častější a trvají déle,“ dodal správce meteorologické stanice Hubert Hoyer.

„Období povodní se střídala se suššími obdobími vždycky. Například v letech 1880 až 1897 postihlo náš kraj asi pět povodní. Největší byla 20. června 1895, kdy přepadala voda z Podzámeckého rybníka přes hráz ve výšce 1,2 metru. Co se týče teplot, tak po chladnějších zimách konce 19. století a začátku 20. století přišlo období dvacátých a třicátých let, kdy bylo převážně velmi teplo, ale také se občas vyskytly i velmi kruté zimy, jako například v roce 1929 nebo potom ve válečných letech 1940 a 1942. Takže v tom velký rozdíl z dlouhodobého hlediska nevidím,“ vysvětlil Hoyer.
Meteorologii se Hubert Hoyer věnuje už od roku 1962. Pro Český hydrometeorologický ústav začal pracovat v roce 1966. V Rožmitále byla založena srážkoměrná stanice v roce 1878, teploty se začaly měřit od roku 1912 a ostatní meteorologické prvky až v roce 1922.

Autor: Karel Hutr

5.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Krajský soud v Praze se v pondělí 23. října vrátil ke korupční kauze kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha.
13

Rath zavalil soud přívalem slov, předseda senátu je prý podjatý

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.

Krize středočeské koalice pokročila, námluvy ANO s ČSSD už nejsou tajné

Hejtmanka lákala pozornost ke středním Čechám. Ve Washingtonu

Střední Čechy – O lokality ve středních Čechách se nyní více zajímají členové týmů americké centrály softwarového gigantu Microsoft.

Debaty o penězích pro nemocnice může kdokoli sledovat i z domova

Střední Čechy – V úterý se sejdou zastupitelé Středočeského kraje. Jednat mají hlavně o plánu investic a o penězích pro krajské nemocnice. Jistě se zmíní i o aktuální krizi krajské koalice – k ráznému řešení však asi nepřistoupí.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Hlasujte o miminko 42. týdne 2017

Příbram /FOTO, ANKETA/ - V lidském životě je řada krásných chvil. Tou nejkrásnější a nejšťastnější je jistě narození zdravého miminka. A stojí za to zaznamenat.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT