Zejména milovníci přírody si přijdou na své, protože ono místo se nachází v jihozápadních Brdech západně od Rožmitálu nebo severně od vrchu Třemšín.
Ano, řeč je o další brdské osmistovce, tentokrát o vrchu Nad Maráskem.

Přes tento vrch vede hlavní brdský hřeben, který se táhne ze Středních Brd přes vrch Jahodová hora (726 metrů nad mořem), vystupuje na vrch Na Skalách (744 metrů nad mořem) a stoupá až na vrch Nad Maráskem, který je označen kótou 800 metrů nad mořem. Kouzelná scenérie skal a okolní kamenná moře každého jistě uchvátí.

Nejvhodnějším východiskem bude asi obec Míšov. Odtud se musíte vydat po zelené turistické značce. Ale pozor, zelená odtud vede hned dvojím směrem. Pokud se budete držet vlevo, asi po pěti kilometrech dorazíte po zelené až na vrchol Nad Maráskem. Poznávacím znamením, že jdete dobře, bude po pravé ruce značená dvakrát po sobě modrá turistická značka.

Pokud byste se přece jen vydali „špatnou“ stezkou a šli stále po zelené až do další civilizace, vyjdete až v Planinách. Přesto ale nemusíte zoufat. Když už se tudy vydáte, zhruba po dvou kilometrech bude křížit zelenou žlutá turistická značka vedoucí z Borovna také na Nad Maráskem. To znamená, že je potřeba zahnout doleva a vyrazit dále po žluté. Zde je poznávacím znamením to, že žlutá bude asi po půl kilometru souběžná s modrou.

Důležité upozornění je, že obě popsané trasy jsou téměř stejně dlouhé, ale každá má něco do sebe. Pokud se vydáte po první popsané, zhruba kilometr od vrcholu Nad Maráskem budete těsně míjet přírodní památku Míšovské buky, pokud ale zvolíte druhou trasu, půjdete kolem zajímavého místa Dívčí studánka, kde můžete doplnit zásoby pitné vody.

Kolem vrchu Nad Maráskem, hlavně na jihu a východě, naleznete hned několik přírodních památek a rezervací. Vzhledem k tomu, že se opět budete nacházet hluboko v Brdech, nejbližší občerstvení je v Míšově.

Tato charakteristická brdská hora má hned několik pojmenování - dnešní nejužívanější Marásek od slova marast, tedy mokřina. Nejvíce archaické uvádí Jan Čáka - Nad marastkem - k roku 1831, další jsou Marastek, Morásek, Nad Maráskem. Zcela jiné jméno - U pyramidy - pochází z dob vyměřování (z poloviny 19. století), kdy byla na vrcholu vystavěna (a tedy oku pozorovatele snadno k mání) dřevěná měřická věž. Je pochopitelné, že si ho vybrali i mobilní operátoři, a v blízkosti nedaleké boudy Na Burku vystavěli kovovou věž. Důvodem pro umístění nové věže mimo vlastní vrchol byl jistě i tvar zploštělého temene celého masivu hory - jakési písmeno „x“ umístěné úhlopříčně mezi základními světovými stranami. Jihozápadní cíp je ukončen strmým svahem přírodní rezervace Fajmanových skal (snad dle Jana Fajmana, purkmistra z Poříčí), na jihovýchodním cípu najdeme enklávu původních buků v podobě přírodní rezervace Chynínské buky, severovýchodní cíp směřující k Soudné louce je vklíněn mezi tři vzácná území - přírodní rezervaci Getsemanka, Na Skalách a přírodní památku Míšovské buky, a konečně severozápadní cíp směřuje k vlastnímu vrcholu. Na skalnatém nejvyšším bodě Brd v Plzeňském kraji se nabízí výhled na jihozápad z odkrytého kamenného moře, kde lze narazit na v Brdech ojedinělý (ale druhotný) výskyt kosodřeviny. Svahy částečně hřebenovitého Marásku se sklánějí k severu k Bílému potoku (Bradavě) a k západu k Mítovskému potoku. A tak pod touto nejzápadnější brdskou osmistovkou nalezneme stopy sklářské huti , kde se údajně v roce 1706 vyráběly proslulé sklenice a džbány na pivo, zbytky hráze mlýnského rybníka nebo i místo, kde se narodil autor kontroverzních Rukopisů. Pomineme-li masiv Třemšína a Hengstu s tím, že jde o samostatný výrazný hřeben (podobně jako Třemošná a Ohrádka u Příbrami v Brdech středních), Marásek je pak vlastně nejjižnější začátek souvislého hlavního brdského hřebene táhnoucího se až na Slonovec před Litavku.
Roman Poustka