Zavítali jsme do dílny řemeslníka, který je v oboru nejstarší na Příbramsku a zřejmě i v širokém okolí. Na otázky Deníku odpovídal Václav Mašek.

Čím přesně jste vyučen?

Já jsem vyučen jako výrobce žesťových nástrojů.

Jak dlouho se oboru věnujete?

Když budu počítat i učení, tak to bude pětašedesát let. Musím ještě doplnit, že jsem nedělal stále jenom hudební nástroje. V jednu dobu se rušily živnosti a můj otec už mě nemohl zaměstnávat jako dělníka, protože by nás to neuživilo, tak jsem šel do výroby a dělal soustružníka u rudných dolů. Po vojně jsem dělal na uranových dolech u těžby. Poté jsem byl tři roky ve smaltovně a čtyřiadvacet let ve slévárně. Od roku 1971, když táta zemřel, tak jsem po něm převzal živnost a dělal jsem pod národním výborem a po revoluci v devětaosmdesátém už sám za sebe.

Jaký jste opravoval nejzajímavější nástroj?

Pro mě jsou všechny zajímavé nástroje, protože každý nástroj potřebuje individuální zručnost. Zajímavý byl například pastýřský roh.

Hrajete na nějaký nástroj?

Musím hrát na všechny nástroje, které opravuji. Každý opravený nástroj musím vyzkoušet. Takže dřevěné strunné a žesťové nástroje.

Je pro vás nějaký nástroj nejmilejší?

Musím přiznat, že to mám rozdělené do dvou kategorií. To znamená, že z dřevěných nástrojů jsou pro mě nejmilejší a nejoblíbenější housle. Ze žesťových nástrojů pak trubka. V altových nástrojích vidím a slyším pouze smutek, kdežto například trubka když zahraje, tak jásá.

Znáte někoho staršího, kdo by se věnoval opravám hudebních nástrojů?

Neznám. Všichni kolegové jsou už po smrti nebo se tomu přestali věnovat.

Zmínil jste, že hrajete na celou řadu nástrojů. Navštěvoval jste hudební školu nebo kde jste se naučil hrát?

Tak do hudebky jsem chodil chvíli. Učil jsem se právě na housle, ale přehrál jsem všehovšudy pět sešitů. Potom, když jsem se učil řemeslu u táty, naučil jsem se u něho i hrát. On to dotáhl až do filharmonie.

Mohl byste čtenářům vylíčit nějaký váš humorný zážitek z oboru?

Spousty zákazníků se mě dotazovaly, zda jsem vyučený a jestli na nějaký konkrétní nástroj umím zahrát. Klidně jim tedy říkám, že vyučený jsem „na Svaté Hoře“ a hrát se učím pořád. To je stejné, jako kdyby automechanik opravoval auto a neuměl řídit. V podstatě se zde musí skloubit hudební i řemeslnická profese.

Jakou máte rád hudbu?

Všechnu kromě techna. Každou, která má duši, která člověka potěší. Jestli je to klasická hudba nebo jiná, to je jedno.