Touto problematikou se opět nedávno zabývalo vedení města. „Novinkou je, že státní podnik DIAMO chtěl ten materiál využít pro stavbu liniových staveb tady v okolí. To vítáme, ale chceme být obezřetní a chceme vědět, jaký dopad by případné rozebírání těchto odvalů mělo na životní prostředí, abychom neohrozili obyvatele města nebo místní ekosystémy,“ vysvětlil příbramský starosta Jan Konvalinka. Posouzení vlivu na životní prostředí bude nyní DIAMO zpracovávat. Pro lokální dopravní stavby by se měl využívat materiál z hald na Bytíze, Brodě a Dubenci.

K samostatné likvidaci ekologické zátěže v podobě odvalů předložil státní podnik DIAMO už v roce 2017 Příbrami a dalším dotčeným obcím celkem čtyři varianty likvidace ekologické zátěže. První hovořila o to, že by bylo možné haldy postupně odtěžit v závislosti na regionální poptávce (což by trvalo až 300 let).

Druhá varianta by trvala asi 20 let a počítala se sanací a rekultivací na místě. Zvětšil by se ale zábor území a trvale by platila stavební uzávěra. Třetí varianta počítala s částečným odtěžením a následnou sanací a rekultivací na místě. Zabrala by 75 až 125 let a kvůli možnému narušení izolační vrstvy se rovněž neobešla bez uzávěry.

Zvolena tak byla nakonec čtvrtá varianta, která počítá s přepravou pomocí visutého pásového dopravníku na jedno centrální místo, na takzvaný superodval, kde se bude materiál dále zpracovávat pro stavební účely. „Počítá se, že jakmile se začne s transportem materiálu, tak by se odvaly odtěžovaly 5 dní v týdnu 8 hodině denně. Pokud by se ukázalo, že provoz neobtěžuje okolí, tak by se práce urychlily,“ předeslal ředitel odštěpného závodu Správa uranových ložisek státního podniku DIAMO v Příbrami Zbyněk Skála.

Ovšem část veřejnosti si myslí, že by se s haldami hýbat nemělo. „Myslím si, že odvaly ničemu nevadí. Už nějakou dobu tu s námi jsou a vnímám je spíše jako ikonu místní krajiny, než problém. Jistě vykazují určitou ekologickou zátěž, ale je třeba také brát v úvahu množství spotřebované energie a vyprodukovaných emisí k jejich odstranění, protože energie to bude bezesporu vysoká,“ míní příklad Oldřich Nosek.

Někteří připomínají i studie, které rozebírání odvalů nedoporučují. „Nezávislé odborné studie už existují řadu let. Na mnohých se podílel celý tým vědců, třeba i geolog Václav Cílek. Ti rozebírání hald ve většině nedoporučují,“ připomněla další obyvatelka města Markéta Škodová.

Samotný transport kameniva by měl začít v roce 2023 a trvat nejdéle do roku 2047. Při něm se dokonce počítá i s plánovanou stavbou druhé etapy jihovýchodního obchvatu Příbrami, kdy se pro dopravu materiálu budou využívat pozemky Ředitelství silnic a dálnic.