Podle harmonogramu mají být do prosince letošního roku připraveny podklady na vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy. Do ledna 2016 by měl být zákonem zrušen Vojenský újezd Brdy, který ministerstvo obrany považuje za nepotřebný pro účely armády. Vláda v lednu tohoto roku přijala usnesení, kterým souhlasí s návrhem  na zrušení újezdu a s harmonogramem, jenž stanovuje dnem předání území civilní správě 1. leden roku 2016. Ministerstvo životního prostředí prosazuje vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Brdy (CHKO). Ministerstvo životního prostředí jedná se zástupci obcí sousedících s vojenským újezdem již od srpna loňského roku. Výsledkem je, že z pracovních schůzek vzešel zápis, kde se říká, že obce souhlasí s vyhlášením CHKO Brdy.

Jenže s tím se nechce smířit místostarosta Bohutína Martin Matuna. Ten je i předsedou Svazku obcí Podbrdského regionu, kam patří 16 obcí a z toho 13 samotných přímo sousedí s VVÚ Brdy. Svazek a jeho zástupci nesouhlasí s tím, aby byla v potaz brána jen jediná varianta ochrany brdské přírody a krajiny formou vyhlášení CHKO. Zástupci těchto obcí se domnívají, že by ministerstvo mělo brát ohled i na další formu ochrany přírody, kterou ostatně spolu s CHKO pro ministerstvo vypracovali odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).  Tou je síť maloplošných chráněných území zastřešená přírodním parkem.

Martin Matuna odpověděl Deníku na otázky týkající se toho, jak si představuje řešit ochranu brdské přírody po zrušení vojenského újezdu.

Myslíte si, že zástupci obcí jsou ti, kteří by měli rozhodovat o tom, co je nejlepší pro brdskou přírodu?

Já především zastávám názor, že ochrany Brd nespočívá jen ve vyhlášení CHKO. Ani netvrdím, že je tato forma ochrany špatná, ale jde nám o zodpovědný přístup v této otázce. Chceme, aby nás ministerstvo bralo jako partnery v tomto procesu a tak jsme se tomu jako partneři věnovali. V žádném případě nemohou být starostové těmi, kdo určují způsob ochrany přírody v Brdech. To by mělo být projednáno v jednotlivých zastupitelstvech obcí po předložení objektivních a relevantních podkladů v dostatečném předstihu.

Vy jste ale původně byli pro CHKO? Proč ta změna?

To je pravda, jenže bohužel na plné obrátky jsme se problematice začali věnovat poté, co se ve Strašicích konal seminář k brdské přírodě a tomuto tématu. Seminář na mě působil dost tendenčně a cítil jsem tam ten tlak na vyhlášení CHKO jako na jedinou správnou a samospasitelnou formu ochrany přírody. Proto jsme se rozhodli hledat a diskutovat další možný způsob ochrany přírody. Nakonec i AOPK navrhuje dvě varianty – CHKO i přírodní park.

Co by tedy bylo pro Brdy z hlediska ochrany přírody ideální?  Co je podle vás na Brdech nejcennější?

Já se nezříkám CHKO, ale tato forma ochrany může vzniknout později, v klidu a ne nyní, kdy se na vše tlačí. Adresovali jsme dopisy na ministerstva a Středočeský kraj, aby se naším návrhem zabývali. Ministerstvo životního prostředí se už zavázalo připravit pro obce materiály, které netendenčně představí zástupcům obcí obě varianty, tedy CHKO i přírodní park. Považujeme v Brdech za nejcennější celistvost tohoto území a jeho nezastavěnost. Jde nám tudíž především o to, aby v území byla vyhlášena stavební uzávěra. To jde zanést do zásad územního rozvoje (ZÚR). Zajistí se tím nedotčenost území a vyhlášení maloplošných chráněných území se zastřešením přírodním parkem bude pak dostatečnou a hlavně levnější variantou ochrany přírody a krajiny.

Vy tady víceméně hovoříte za sebe a vytrácí se spojitost se Svazkem, jehož jste předsedou…

Ano, v této chvíli nechci hovořit za obce jako předseda Svazku. Jako předseda našeho Svazku jsem se zavázal k tomu, že se problematice budeme věnovat, zpracujeme ji, předložíme závěry z pracovních skupin a seznámíme naše zastupitelstva a občany variantami ochrany území a jeho dalšího osudu. Tuto úlohu považuji za splněnou. Díky lidem z pracovní skupiny kolem iniciativy SOS Brdy, z nich někteří právě pracovali v poradní skupině pro Svazek, jsme se posunuli od CHKO jinam a po důkladném zvážení pro a proti právě vyhodnotili jako lepší variantu vyhlášení maloplošných chráněných území s vyhlášením přírodního parku. Tato varianta je určitě prozatím lepší a za tím si stojím. Ale je mi jasné, že se jedná o tak zásadní věc, že by se k tomu měla vyjádřit jednotlivá zastupitelstva obcí. Je pravdou, že nás, tedy Svazek, jako partnery nebral nikdo vážně. Je politováníhodné, že o tenhle dialog jsme si museli říci sami a nikdo zřejmě nechápe, co znamená svazek obcí či mikroregion. Byli jsme i zesměšňováni a to bohužel i ze strany orgánů veřejné správy. Tím byly popřeny sliby, že obce budou v tomto procesu partnery při jednání. Naštěstí pan ministr Chalupa v posledním z dopisů přislíbil, že se budou věnovat oběma variantám a že oceňuje náš zájem o Brdy a požádá odborníky, aby na příští jednání připravili materiály, aby šli připraveni a schopní reagovat na dotazy starostů.

Čeho se tedy obáváte v případě vzniku CHKO Brdy?

Tak v každém případě CHKO zasáhne obyvatele okolních obcí rozvojem turistiky do masových rozměrů. To bude obrovská změna pro region, něco, co tu nikdy nebylo a je proto rozumné postupovat klidněji a ne dělat unáhlená rozhodnutí pro region, který s tímto faktem nebude umět naložit. CHKO nepovažuji za samospásnou pro přírodu, příkladem jsou spousty CHKO v zemi, kde stojí skiaerály v místech, kde by nikdy nebýt CHKO nestály.  Současně se bojím i zvýšené administrativní zátěže se vznikem instituce v podobě CHKO pro všechny občany, kteří CHKO budou dotčeni. 

CHKO by ale mohla přinést regionu rozvoj…

Domnívám, se rovněž, že navrhovaná CHKO není tak rozsáhlá, aby přinesla regionu slibovaný rozvoj. Nejsou tady prostory pro to, aby tu turisté zůstali několik dní a utráceli peníze. To je prostě fakt, Brdy jsou uprostřed Čech a turisté se odsud prostě budou vracet domů, aniž by tu přenocovali, jedli a prostě utráceli peníze. Prostě CHKO nic regionu nepřinese. Pro podporu cestovního ruchu se musí udělat víc, než nabídnout Brdy.

Návštěvník by musel využít celý region, aby zůstal, proto by se nabídky musely skloubit přes návštěvu Jižních i Středních Brd po návštěvu Povltaví, hornického muzea, Svaté Hory a podobně. Samotné Brdy nejsou pro turisty tak atraktivní jako Šumava a Jizerky.

Jsou s pokusem pomoci rozvoji turistiky nějaké zkušenosti tady v regionu?

Pokusy o kombinaci návštěvy Brd a dalších zajímavostí tady byly v nedávné minulosti a zjistilo se, že poptávka prostě není. Každý na to máme svůj názor a vážím si všech, kteří se nějakým způsobem snaží vzbudit zájem o Brdy a jejich ochranu, ať už je to náš Svazek nebo sdružení Brdy-Respublica či obce, ale chce to hledat nejlepší řešení. Uplynulé měsíce nebyly jednoduché, dopouštěli jsme se jako i jiní chyb, ale to nám otevřelo oči a proto jsme změnili stanovisko a namísto CHKO podporujeme alespoň pro začátek vznik přírodního parku.

Co tedy bude z vaší strany následovat?

Tím hledáním, ověřováním a diskuzí jsme určitě přispěli k osvětě. Důležitá práce bude nyní s materiály, které slíbilo ministerstvo životního prostředí dodat a které by měly porovnat CHKO versus přírodní park. Pak budou následovat jednání a my, respektive všichni, řekneme své. Nyní ale podporujeme vyhlášení maloplošných chráněných území se zastřešením přírodním parkem a hlavně se zakotvením nezastavitelnosti území v zásadách územního rozvoje kraje, nebo tedy krajů. Současně je naivní myslet si, že se vznikem CHKO budou do našich obcí proudit peníze z dotačních programů EU. Pokud by CHKO měla vzniknout k 1. 1. 2016 bude se jednat o nové programovací období, protože současné dotační tituly končí v roce 2013. Pochybuji o tom, že jsou připraveny dotační tituly nové na další horizont evropských fondů.

Nastavení těchto programů bude také vycházet z celkového ekonomického zdraví unie, které v současnosti jako zdravé rozhodně nevypadá.