Problémy ale přinesl až silný vítr, který vyvrátil nebo rozlámal několik stromů. V Příbrami například spadl strom na dráty telefonního vedení, další padl v areálu Nového rybníka a u nemocnice poškodil strom budovu firmy. Škodu způsobil pád dalšího stromu u Uranu, kde zasáhl i zaparkovaná auta. Na Červeném Hrádku na Sedlčansku zase blokovaly dva topoly cestu.

S odklízením stromů a větví pomáhali jak profesionální, tak i dobrovolní hasiči z Příbrami, Rožmitálu a ze Sedlčan. Na Rožmitálsku nešla po bouřce několik hodin elektřina.

„Společně s profesionálními hasiči jsme likvidovali vyvrácený strom u nemocnice, který padl na střechu a udělal na ní nemalé škody,“ uvedl starosta příbramských hasičů Martin Poulíček. Hasiči rovněž odklízeli strom před hřbitovem, kde znemožňoval průjezd autům. “Ve Svatohorské aleji pak strom při pádu zachytil o telefonní vedení. Naštěstí nebyl nikdo zraněn,“ dodal Poulíček. Další bouřky s intenzivnějšími srážkami a kroupami pak přišly i v pátek.

Charakter počasí, které doposud převládá, odpovídá období kolem svátku Medarda. Ten měl sice svátek v pondělí, ale nepropršel. Ale jak říkají meteorologové, nelze se striktně držet toho, že pokud se má pranostika naplnit, začne pršet přesně 8. června.

Pranostiku Medardova kápě, čtyřicet dní kape asi zná každý a po zmrzlých mužích je druhou nejznámější a také nejdiskutovanější.

Medardovské počasí doprovází i lokální povodně

„Zda má nebo bude mít počasí charakter naplňující lidovou pranostiku, musíme vycházet ze dnů předcházejících tomuto svátku a také několik dní po něm,“ říká Hubert Hoyer, správce meteorologické stanice v Rožmitále. Podle Hoyera letošní počasí tak zřejmě odpovídá pranostice.

„Ovšem, že by čtyřicet dní propršelo, to se snad nikdy nestalo a ani nestane. Pravdou je, že rčení o Medardově kápi je lidmi dlouhodobě vypozorovaný charakter počasí za možná až dvě stovky let nazpět. Tato pranostika vychází poměrně často a jsou pro ni charakteristické v období června do začátku července častější deště, bouřky a mnohdy dost výrazné ochlazení,“ dodal Hoyer s tím, že o medardovském počasí se hovoří jako o evropském monzunu.

Příčinou ochlazení a také častějších dešťových srážek je stírání rozdílu mezi teplotou oceánu a pevniny. Do střední Evropy pak proniká chladný polární vzduch z Atlantiku. Příliv chladného vzduchu ale přichází ve vlnách a tudíž se objeví i slunečnější a teplejší dny.

„Letos počasí odpovídá tomu medardovskému, je docela napršeno a s předstihem rostou houby,“ připomněl Hubert Hoyer.
O medardovském počasí existují záznamy z historie, kde se dočteme, jak v tomto období přicházely přívalové deště a také povodně. Ostatně přívalové deště byly v tomto období už i letos.

Už v květnu pršelo nejvíce vody za poslední roky
Na srážky byl bohatý už ten letošní květen. V měsíci totiž napršelo nejvíce vody od září 2007. „Letošní máj byl v průměru o 1,8 stupně Celsia teplejší než duben, ale zato bylo jeho počasí velmi nestálé s častými, téměř každodenními dešti,“ shrnul charakter květnového počasí správce meteorologické stanice v Rožmitále Hubert Hoyer.
Podle Hoyera vyšel květen teplotně mírně nadnormální, když průměrná teplota 12,7 °C je 1,2 °C nad dlouhodobým normálem. „Srážkově byl ale silně nadnormální. Měsíční úhrn 107,4 milimetru je 160 procent dlouhodobého normálu. Pomyslná hranice 100 milimetrů nebyla dosažena v žádném z měsíců roku 2008. Naposledy se tak stalo v září 2007, kdy napršelo 101,1 milimetru,“ připomněl Hubert Hoyer.
Značné výkyvy byly v květnových teplotách. Ty nejzásadnější, které měly nepříznivý vliv nejenom pro nemocné lidi, ale i pro ty, kteří netrpí žádnými chorobami, přišly po dvacátém dni měsíce. Nejteplejší období bylo od 20. do 26. května, kdy vrcholily maximální teploty. „Nejteplejší den přišel 26. května, kdy bylo 29,1 stupně Celsia. Večer však přišla silná bouřka, při níž spadlo 21,3 milimetrů a silně se ochladilo,“ upřesnil Hoyer.
Teplo bylo také 20. května a rtuť teploměru tehdy vyšplhala k hodnotě 25,1 stupně Celsia. „Následující den bylo 27,1 °C a 22. května se zatáhlo a například ve Věšíně a v Bohutíně padaly letní kroupy nebývalé velikosti. Rožmitál byl jejich ničivé síly naštěstí ušetřen, když jich zde spadlo pouze několik,“ doplnil Hoyer. Kroupy strhávaly listy, ničily rostoucí ovoce a lidem pustošily zahrádky. Někomu dokonce poškodily karoserie aut. Od 27. května do konce měsíce už teploty nedosahovaly dvacetistupňové hranice a 29. května bylo jenom 10,4 °C a vyskytly se i takzvané námrazové krupky, což je jedna z forem sněžení. Minimální teplota byla pouze 2,5 °C a při zemi dokonce mrzlo s teplotou mínus 1,2°C.
„Malí ledoví muži byli tentokrát výraznější než oni klasičtí. Zvláštností je jistě i výskyt ranní mlhy v posledním dni měsíce. Květen nepřinesl tak pěkné počasí jako duben, často pršelo, což mělo ovšem blahodárný vliv na vývoj vegetace. Koncem měsíce rozkvetly černé bezy a šípkové růže, a to naznačuje již počátek fenologického léta. Náhlé změny počasí negativně působily nejen na starší a nemocné, ale i na jedince, kterým obvykle změny počasí nevadí,“ uzavřel meteorolog.