K uctění památky obětí u milínského Památníku Vítězství v úterý 11. května uskutečnil pietní akt. Byť byl kvůli opatřením proti šíření koronaviru skromnější než obvykle, nechyběli ani účastníci v dobových uniformách. Zastoupení měla jak Rudá armáda, tak tehdejší američtí spojenci, a to i s džípem. Samotný památník, kterému dominuje dvojice žulových pylonů, stojí na návrší, kde se bojovalo, od roku 1970. Tehdy byl odhalen v rámci připomínky 25. výročí osvobození.

Položit věnce se v úterý sjeli i politici: hejtmanka Petra Pecková (STAN), senátor Petr Štěpánek (STAN), starosta Milína Pavel Nekl (Volba pro Milín) a nechyběl ani ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl. Mimochodem, právě on je autorem scénáře výstavy, jež události z května pětačtyřicátého roku přibližuje zájemcům v nedalekém Památníku Vojna.

Podpis kapitulace

Poslední boje souvisely se snahou německých jednotek, které po opuštění Prahy chtěly proniknout přes takzvanou demarkační linii oddělující zónu sovětskou od spojenecké. Jejich cílem bylo dostat se do zajetí k Američanům, kteří však tuto hraniční čáru uzavřeli. Do bojů s nimi se zapojili američtí vojáci, partyzánské uskupení Smrt fašismu a rozhodující pak byl úder jednotek Rudé armády, reprezentovaných příslušníky hned tří ukrajinských frontů.

Německý velitel, jímž byl osmapadesátiletý SS-Gruppenführer a generál Waffen SS Carl von Pückler-Burghauss, podepsal kapitulaci v noci na 12. května. Došlo k tomu v obci Rakovice, ležící nyní na Písecku. Následně se vrátil do vilky pro letní hosty na okraji blízkých Čimelic, kde byl ubytován už několik dnů, a zastřelil se.