„V této věci stojím jednoznačně za pracovníky Ministerstva obrany. Náš přístup považuji za korektní a mimořádně vstřícný. Za poslední dva roky se konalo téměř třicet jednání a schůzek, na kterých dostávaly všechny zainteresované strany průběžné informace o tom, jak celý proces pokračuje," konstatoval ministr obrany Vlastimil Picek.

Komunikace se starosty okolních obcí byla zahájena 11. srpna 2011 oficiální návštěvou ministrů obrany a životního prostředí Alexandra Vondry a Tomáše Chalupy. Na tehdejší jednání v Jincích se dostavili všichni starostové (či jejich zástupci) z okolních obcí. Byli ujištěni, že předložený návrh na zrušení vojenského újezdu Brdy bude ministerstvo s obcemi komunikovat po celou dobu přípravného a schvalovacího procesu, což se také stalo.

V březnu 2012 oslovilo Ministerstvo obrany starosty 36 dotčených obcí z okolí vojenského újezdu Brdy s oficiálním návrhem na zrušení vojenského újezdu Brdy. Bylo zasláno celkem 14 připomínek, které byly vypořádány. Souhlasné stanovisko zaslalo celkem 15 obcí, jedna nesouhlasila (město Příbram). Na základě těchto stanovisek byl zpracován materiál do vlády (především katastrální členění a CHKO). Tento materiál byl obcím a krajům zaslán na vědomí.

Pro potřebu jednání s obcemi, kraji a ministerstvy vznikla třicetičlenná mezirezortní komise pro optimalizaci vojenských újezdů. Ta se sešla za dva roky své činnosti 15krát. Jejího zasedání se vždy účastnili zástupci krajů, kteří měli za povinnost informovat příslušné obce.

Uskutečnila se 3 samostatná jednání se všemi podbrdskými starosty. Dalších 5 jednání s předsedou komise nebo členy komise se konala na základě žádostí starostů ke konkrétním krokům optimalizace – například členění katastrů.

Přednosta vojenského újezdu minimálně jednou ročně jedná se starosty okolních obcí. Armádní ekolog se zúčastnil celkem 8 společných jednání týkajících se vyhlášení CHKO.

Rozhodnutí o zrušení vojenského újezdu Brdy vychází z analýzy Generálního štábu Armády ČR, která hodnotila stávajících pět vojenských újezdů z vojenského i ekonomického hlediska.

V případě Brd tvoří výcviková plocha pouze 3500 hektarů z celkových 26 000 hektarů rozlohy újezdu. Újezd nemá vševojskový charakter (nelze zde například provádět letecký výcvik) a je primárně určen pro potřebu dělostřelectva.

Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO